drama, Írán/Francie,
2003,
105 min., od 10 let
Panj é asr / A Cinq Heures de l'Après-Midi / At Five in the Afternoon
Režie:
Samira MakhmalbafováHerci:
Agheleh Rezaieová,
Abdolgani Yousefrazi,
Razi Mohebi,
Marzieh AmiriováOcenění: Film V pět odpoledne je již třetím celovečerním filmem talentované režisérky Samiry Makhmalbafové, dcery slavného íránského režiséra Mohsena Makhmalbafa. Ve svých třiceti letech patří k nejmladším světově uznávaným režisérům. Již za svůj debut Jablko (Sib) v roce 1997 získala řadu mezinárodních cen a uznání. Film V pět odpoledne ocenily poroty na MFF v Cannes Cenou poroty a Cenou ekumenické poroty.
Proč by vlastně budoucím prezidentem Afghánistánu nemohla být žena? Íránský koprodukční film, vyznamenaný Cenou poroty a Cenou ekumenické poroty na MFF v Cannes
Uprav informace o filmuKomentář k filmu Při sledování filmu z takového prostředí se divák nemůže vyhnout zásadní otázce: Mohu věřit tomu, co vidím? Opravdu lidé na daném místě a v daném čase myslí, cítí, mluví, jednají, žijí a umírají tak, jak to film ukazuje? Přiznám se, že v tomto případě jsem v koncích. Prostě nevím. Neumím posoudit, zdali jsou Afghánci takoví, a nerozpoznám, kde končí realita a začíná autorkou předepsaná stylizace. ---
Zpočátku jsem nepochyboval, že jsem objektem propagandy. V dívčí světské škole, donedávna Talibanem zakázané, dívky projevují zájem o vysoce kvalifikovaná povolání včetně prezidentské funkce. Jejich projevy jsou toporné, naučené, nepřirozené. Účelově vybranými citacemi Koránu je nám naopak výuka v tradiční škole představena tak, abychom nebyli na pochybách o jejím nekonečném tmářství. ---
Aha, řekl jsem si, tady je emancipovaná, na Západě žijící Afghánka, která nás teď počastuje agitací za pokrok, osvětu a demokracii v Afghánistánu. Jenže film pokračuje, a prezidentský sen se stále zřetelněji vyjevuje spíše jen jako dětská hra. Sice se o něm nadělá nejvíce řečí, ale dohromady nikam se nedospěje, takže to působí dojmem, jakoby film ani neměl děj. Omyl! V pozadí, jaksi stoicky a většinou bez komentáře se odehrává velký příběh. Rodina se krok za krokem, bez velkých gest, propadá do beznaděje a katastrofy, závěr je zdrcující. ---
Do centra pozornosti se namísto Noqreh postupně dostává její otec. Napřed ho vnímáme jako konzervativce, omezujícího dceru lpěním na tradicích. Fanatik, jak Noqreh říká. Znenáhla ho však poznáváme jako člověka s pevnou morálkou, mírumilovného, snášenlivého, odpovědného. Je to jen on sám, kdo zná a chápe v celém rozsahu hroznou situaci jeho rodiny, velmi, velmi lidsky trpí, a nese své břemeno s pokorou a obdivuhodnou statečností. ---
Říkám si, že kdyby autorka chtěla udělat prostě agitku, nepřipustila by, abychom k nepříteli pokroku, a tedy negativní postavě, pocítili takový obdiv a úctu, ba soucit. Jenže to může být ještě jinak. Je možné, že autorka neví, že u nás na Západě, kde už máme všechno to, co Afghanistán teprve čeká, je zbožný, morální, statečný a odpovědný muž bezmála mýtickou postavou. Jinými slovy, kdo je pro pokrokovou Afghánku zabedněný dědek, ten je pro nás dědečkem z pohádky. ---
Kulturní vzdálenost je převeliká a riziko nedorozumění oboustranné. To je vcelku jediné, čím jsem si ohledně tohoto filmu jistý.
Všechny komentáře k filmu 2+ Napiš komentář k filmu a získej DVDWeb:
IMDB,
Titulky Videotéka:
přidat si do ní film
Popis filmu V pět hodin odpoledne
Po pádu Tálibánu bylo dívkám v Afghánistánu oficiálně povoleno vrátit se do škol. Ne všichni rodiče je tam však poslali. Nokrin otec patří k těm konzervativcům, kteří jsou přesvědčeni, že dívky nepotřebují jiné vzdělání než Korán. Nokra má však sen. Jednou by se mohla stát prezidentkou své země, tak jako Bénazir Bhuttová v Pákistánu. A tak každé ráno, jen co otec odejde, míří tajně do normální školy, kde se dívky kromě jiného učí také sebeúctě. Afghánistán je však stále země zdevastovaná válkami, nastraženými minami a především konzervativním pojetím islámu zejména ve vztahu k ženám. Regionální bojůvky jsou ozbrojené a ohrožují poutníky na cestách a v zemi je vysoká negramotnost. Zatímco Nokra sní svůj téměř kacířský sen, její bratr už je několik dní nezvěstný a její švagrová nemůže nakojit jejich malé dítě, protože trpí hladem.