SERIÁL: Berlín, Alexandrovo náměstí

Franz se zblázní poté, co je obviněn z vraždy své družky Mieze, kterou zabil jeho úhlavní "přítel" Reinhold. V léčebně účinkuje ve vlastním filmu života, jaký se zpravidla promítá v mysli člověka před smrtí. Vyléčí se a přežije, ale není to pro něj vykoupení, nýbrž definitivní prokletí: stane se jiným člověkem. Biberkopfova dosavadní bezvýznamnost způsobená předchozím neuspořádaným životem se promění v etablovanou a společensky respektovanou bezvýznamnost člověka spořádaného. Döblinův příběh vyjadřoval Fassbinderovo celoživotní trauma. Poprvé ho četl ve čtrnácti letech a před natáčením ho znal skoro nazpaměť. RWF o svém vztahu ke knize říká: "Asi po pěti letech jsem si Berlín, Alexandrovo náměstí přečetl podruhé. Tentokrát mě ohromilo něco úplně jiného, nebo mě to probudilo, abych učinil poznání, jež mi usnadnilo pochopit, jak se věci mají: tato zkušenost mi pomohla, abych se nevědomě nedopouštěl toho, co bych na plnou hubu nazval ,životem z druhé ruky'. Při druhém čtení mi bylo stránku od stránky jasnější, žasl jsem a jímala mě úzkost, až jsem měl potřebu zavírat oči a zacpávat si uši, abych zapudil to, co mi bylo čím dál jasnější, zkrátka že obrovská část mého já, to jak se chovám a reaguju, prostě to, o čem si myslím, že to jsem já, není nic jiného než to, co Döblin popisuje ve svém románu."