Císař a Tambor

Filmová pohádka na motivy pověstí o císaři Josefovi II. Stejně jako on i filmový císař Maxmilián často mizí v přestrojení ze zámku, aby poznal život svých poddaných. Na jednom ze svých „výletů“ potká císařského tambora vracejícího se z vojny. Spolu s ním prožívá četná dobrodružství. Setkají se nejen s loupežníky, ale i s lidskou hloupostí a proradností, která je málem přivede až na popraviště. Ani v této pohádce samozřejmě vedle napětí, přátelství a humoru nechybí láska, která i ty nejchmurnější vyhlídky nakonec promění v dobro.

<>Obrázek nenalezen<> Asi každý, kdo četl Babičku Boženy Němcové, si pamatuje, kterak se babička setkala s Jeho Veličenstvem císařem Josefem II. na jedné z jeho inkognito vycházek a dostala od něj peníz. Josefova vláda sice nebyla nikterak dlouhá, nicméně byla v mnohých ohledech pozoruhodná a Josef sám se stal zvídavým a spravedlivým hrdinou pověstí, dnes zvaných josefínské. A nebyl sám. Vždyť touha po spravedlivém a dobrém panovníkovi byla velmi silná nejen v zemích koruny české. Pohádka Císař a tambor vznikla právě na motivy josefínských pověstí. Stejně jako Josef II. i filmový císař Maxmilián často mizí v přestrojení ze zámku, aby poznal život svých poddaných. Na jednom ze svých "výletů" potká císařského tambora vracejícího se z vojny. Dají se, lidově řečeno, dohromady, a prožijí četná dobrodružství. Setkají se nejen s loupežníky, ale i s lidskou hloupostí a proradností, která je málem přivede až na popraviště.

<>Obrázek nenalezen<> Pohádka scenáristy a režiséra Václava Křístka, vystavěná na půdorysu klasického příběhu o síle přátelství a lásky, plná napětí a humoru, se natáčela výhradně v exteriérech Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, na zámcích v Bruntále a Náměšti nad Oslavou a zřícenině hradu Cornštejn. Na obrazové stránce filmu se výrazně podepsali kameraman Martin Duba, architekt Oldřich Oliva a výtvarnice kostýmů Sylva Hanáková. Hudbou pohádku obdařil Jan Hrubý se svou skupinou Kukulín.