animovaný /
komedie /
drama /
pohádka /
horor /
animovaný /
komedie /
drama /
pohádka /
horor, Česká republika/Francie/Velká Británie,
1994,
97 min.DVD od 3.10.2012 Bontonfilm
Režie:
Jan SvankmajerHerci:
Petr Čepek,
Jan Kraus,
Vladimír Kudla,
Antonín Zacpal,
Jiří Suchý,
více...Ocenění:
1994,
Český Lev,
Zvuk,
Ivo Špalj 1994,
Český Lev,
Výtvarný počin,
Jan Švankmajer ,
Eva Švankmajerová 1994,
Český Lev,
Herec v hlavní roli,
Petr Čepek Film natočený podle konkrétních textů na známé klasické téma. Na rozdíl od vžitého příběhu je hlavním hrdinou člověk, který je vytržen ze života, v němž otázky po smyslu lidské existence nemají místo.
Uprav informace o filmuKomentář k filmu Nemám ráda loutky, nebaví mě, nudí mě, nezajímají mě. Snesu jen Hurvínka a jeho čtyři kolegy. Možná proto jsem se při loutkových sekvencích nudila a měla jsem pocit, že film vypadl z tempa i kvality. A popravdě řečeno jsem ani nepochopila důvod začlenění loutek. Ještě méně jsou mi jasné časté záběry na ruce vodičů. Ale dosti hany. Čepek. Tím je řečeno vše. Podmanivý, uhrančivý, fantastický Čepek. Jeho výkon patří do zlatého fondu kinematografie, nejen té české. Nemám slov pro jeho hraní beze slov.
Všechny komentáře k filmu 7+ Napiš komentář k filmu a získej DVDWeb:
IMDB,
Titulky Videotéka:
přidat si do ní film
Faustovské téma zajímalo Jana Švankmajera odedávna: poprvé je zpracoval jako představení pro semaforské Divadlo masek; v 80. letech napsal nerealizovaný scénář pro celovečerní program Laterny Magiky. Dlouho připravovaný projekt dostal nakonec s přispěním francouzských, německých a britských producentů a s finanční podporou českého ministerstva kultury a francouzského ministerstva kultury a komunikace (CNC) podobu celovečerního kombinovaného filmu. Švankmajer natáčel svůj druhý dlouhometrážní projekt (po filmu Něco z Alenky, FP 1/91) s týmem stálých spolupracovníků dva roky; do hlavní role obsadil výborného Petra Čepka. - Faustovský mýtus považuje autor za klíčový pro naši civilizaci. Jeho vlastní výklad se liší např. od goethovské prezentace Fausta jako romantického titána, symbolu lidské aktivity, nacházejícího své vznešené poslání v tvořivé práci pro společnost. Švankmajerův hrdina je naopak obyčejný člověk z ulice, který je vytržen ze svého všedního života, v němž otázky po smyslu lidské existence nemají místa.
Osudovou náhodou je vmanipulován do faustovské vzpoury. Jeho všetečná zvědavost ho strhne do dobrodružství ducha, v němž se rozplyne jeho vlastní nicotná osobnost, ale v němž nabývá na významu odvěký spor mezi Bohem a Ďáblem o lidskou duši. Muž je paradoxně nucen proměnit se v poslušnou loutku rebela; hraje a proti své vůli si postupně osvojuje hrdinskou roli, jejíž jedinečnost je ovšem od základu zpochybněna. - Ve své sarkastické úvaze o manipulaci nevycházel autor z výkladů faustovského mýtu, ale (podobně jako např. ve filmu Don Šajn, FP 18/71) přímo ze samotných textů na klasické téma, především z tradiční loutkové hry, z díla Johanna Wolfganga Goetha Faust (1831) a z dramatu anglického renesančního dramatika Christophera Marlowa Tragický příběh doktora Fausta (1601).
Samotný film však pouze nabízí divákově imaginaci bohatý materiál pro další úvahy. - Vedle nejrůznějších animačních technik využívá Švankmajer opět kombinace herce s velkými loutkami-maskami (např. Don Šajn); natáčel opět v reálu i v divadelních kulisách (např. Něco z Alenky). Většinu loutek už tvůrce použil ve svých předchozích filmech; v epizodních rolích se mihnou někteří jeho oblíbení interpreti. Po formální stránce je Lekce Faust extraktem dosavadních Švankmajerových uměleckých zkušeností, podřízených ovšem originálnímu tvůrčímu přemítání o moderní podobě faustovského mýtu.