Mandolína kapitána Corelliho

Život na malebném řeckém ostrůvku Kefallénie má svůj neměnný řád. Čas jakoby se tu už dávno zastavil a do lidských osudů kromě běžných rozmíšek a občasného zemětřesení nic rušivého nezasahuje. To se ale má změnit. Druhá světová válka se přiblíží až sem a v roce 1940 ostrov obsadí italská armáda. Snoubenec Pelagie, dcery místního lékaře Jannise, odchází s dalšími rybáři bojovat proti Italům do Albánie a na dívčiny dopisy neodpovídá. Pelagia, stejně jako mnoho dalších vesničanů, podlehne kouzlu usměvavých a hudbymilovných italských vojáků, kteří pořádají příležitostné koncerty na náměstí a vůbec se nechovají jako okupanti. Její vztah ke kapitánu Corellimu přerůstá postupně ve vážnější pouto, ale válka, do té doby skrytá někde daleko, zanedlouho dorazí i na Kefallénii..

Režisér John Madded je znám svým sedminásobným oscarovým oceněním za film Zamilovaný Shakespeare vč. Oscara za nejlepší film. Ve filmu Mandolína kapitána Corelliho zpracoval podle slavné literární předlohy Louise de Bernieres epický milostný příběh o přetrvávající naději v lásku a o ničivé brutalitě války. Je zasazen do doby druhé světové války, kdy se italská "operetní" armáda po počátečním fiasku na albánsko-řecké hranici účastnila spolu s nacisty okupace až do roku 1943, kdy se sama stala nepřítelem svých někdejších spojenců. Román získal nejen Cenu spisovatelů Britského společenství za nejlepší knihu roku 1995 euroasijského regionu, ale hlavně srdce čtenářů po celém světě. V hlavní roli zazářil /opět/ nositel Oscara za Leaving Las Vegas Nicolas Cage /Skála, Con Air, Město andělů, 8 mm, 60 sekund/. Nastupující nová hvězda Penélope Cruz /Vše o mé matce/ madridská rodačka, kterou do velkého světa filmu uvedl španělský režisér Pedro Almodóvar, se do povědomí filmových fanoušků také zapsala milostným románkem s Tomem Cruisem.

Producent Kevin Loader zakoupil práva k románu Louise de Bernierese, Mandolína kapitána Corelliho krátce po jeho vydání. "Podle mě to byl fantastický příběh o zapomenutém koutě světa." Dal ho svému kolegovi, režiséru Rogerovi Michellovi, který souhlasil s tím, že se ujme režie filmu. Kniha byla v Britanii bestsellerem více než dva roky. Údajně ji má doma každá dvacátá domácnost v U.K. Loader a Michell oslovili Tima Bevana z nejlepší produkční společnosti v Britanii, Working Title Films. Bevan řekl, "Líbilo se mi to, je to krásný milostný příběh. Je to téma jako stvořené pro natočení filmu." Napsání scénáře bylo svěřeno Shawn Slovové. Mezitím, Roger Michell prodělal srdeční infarkt a vzdal se práce na tomto filmu.

V té době přijal hlavní roli Corelliho, Nicolas Cage. "Chtěli jsme evropského režiséra, který by natočil tak náročný film," říká Bevan. "John Madden byl na seznamu jako první. Přečetl si scénář a ještě téhož večera, režii filmu přijal. Maddenův zájem o film se ještě prohloubil, když se seznámil s historickými okolnostmi, které inspirovaly napsání této knihy -- "složité vztahy mezi Italy a Němci, rozpor mezi dvěma kulturami. Italové a Řekové zjišťují, že si jsou blízcí." Přestože Madden věděl, že "vlak vyjel ze stanice," naskočil a začal spolupracovat se Shawn Slovovou na scénáři. Filmaři prováděli obhlídky k natočení epického milostného příběhu a navštívili téměř všechny řecké ostrovy v Jonském Moři, stejně tak jako různá místa ve Středozemním moři a v Egejském moři. Ale něco jim našeptávalo, že by měli natočit film na ostrově Kefalloniá. Na místě, jehož duch a krása inspirovaly Louise de Bernierese k napsání knihy.

"Příběh se odehrává na tomto ostrově a my jsme se rozhodli, že tam ten film natočíme, " vzpomíná Madden. "Celý film je spjat s tímto místem." Film "Mandolína kapitána Corelliho", nesporně vypovídá o tom, že byl natočen na místě, kde se tragické události odehrály. "Cítili jsme se jakoby zavázáni," říká Madden. "Poznali jsme občany, kteří přechovávali Italy a utečence ve svých domech, kteří přežili a zažili zemětřesení. Chtěli jsme zachytit jedinečnost vyprávění, a vzdát hold těm, o kterých film pojednává." Mezitím co pokračovala práce na scénáři a Madden prováděl obsazení, létal produkční Mark Huffam mezi Londýnem, Athénami, Římem a Kefallonií, aby shromáždil vše potřebné k natočení epického historického filmu. V Athénách byla styčným důstojníkem spolu producentka britského původu, Susie Tasiosová. Přesvědčila řeckou vládu, aby pomohla se zajištěním lidí, zbraní a válečných lodí a Turistickou Asociaci požádala o pomoc s ubytováním.

Nakonec byli herci a členové filmového štábu ubytováni v soukromých domech, na chatách a v obytných domech po celém ostrově. (227 m 2). Bylo nutné zajistit 120 aut, k přepravování všech členů filmového štábu, 64 nákladní auta s filmařským vybavením absolvovala trnitou cestu z Londýna na Kefallonii. Po skončení natáčení, zpáteční cesta trvala přes týden. Z ostrova Kefallonia, byla auta převezena trajektem do Itálie, kde pokračovala po silnicích, v kombinaci s nákladními vlaky do Rakouska, Německa a Belgie , pak dorazila do Calais. Tam se nalodila na další trajekt, přeplula do Doveru a pokračovala do Wokefordu, nedaleko Londýna. "Doufám," říká Began, "že lidé půjdou na film ve stejném duševním rozpoložení v jakém by otevírali knihu, a podniknou cestu do místa, o jehož existenci neměli tušení, poznají lidi, kteří tam žijí a bude to pro ně velký zážitek.

<>Obrázek nenalezen<> Přestavba a znovuvytvoření ostrova Kefallonia na počátku 40. let Výtvarník Jim Clay začal zkoumat Kefallonii plné dva roky před zahájením filmování. "Původně, jsem nevěděl o válečné historii a o neuvěřitelných zvěrstvech, které se tu odehrály. Když jsem se to všechno dozvěděl, cítil jsem, že chci vytvořit svět pro tento film, který by podtrhnul můj původní dojem, a tím myslím to, že nemohu uvěřit, že na tak nádherném místě byly brutálně zavražděny tisíce mužů. První výzvou byla neuvěřitelná krása toho ostrova. "Kam oko pohlédne vidíme pohlednicový obraz, který by se nehodil pro tragický rozměr tohoto příběhu," říká Clay. "Opatrně jsme vybírali méně zelená místa." Zemětřesení v roce 1953 zničilo každou stavbu na ostrově. Z válečného období nezbylo nic.. Bylo nutné vytvořit dvě hlavní dekorace. Nejnaléhavější byl přístav, kde by mohly přistávat velké lodě, které byly součástí akce, a byly také vybombardovány. Druhou důležitou dekorací byla vesnice, kde žily všechny hlavní postavy. Přestože se příběh odehrává především v hlavním městě v Argostoli,nebylo možno tam filmovat. V roce 1953 bylo město zničeno zemětřesením, bylo znovu postaveno a dnes je to rušné, moderní město, které se nehodí pro natáčení filmu, jehož děj se odehrává před 60 léty. Usadili jsme se v městečku Sami. "Sami nejenže má hluboký přístav, ale také jeho blízké okolí je nádherné. Tam jsme mohli vytvořit naši vesnici," říká Clay. Chtěl jsem vytvořit jedno topografické místo.

<>Obrázek nenalezen<> Řešení jsme našli, když produkce přesvědčila majitele hotelu Kastro v Sami, aby ho filmařů na 3 měsíce pronajali. Chtěli jsme použít pokoje jako kanceláře. Clay chtěl vytvořit scénu, která bude obklopovat hotel ve stylu staré Argostoli. Naštěstí byl hotel dostatečně vzdálený od restaurací a obchodů, aby mohl být německým útokem na ostrově zničen. Při navrhování města a vesnice, se nechal Clay inspirovat benátskou architekturou z Kórfu. "Chtěl jsem všechno polidštit , sloupoví, které vrhá stín, útulná nádvoří a pasáže," vysvětluje. Spolupráce mezi Maddenem, Tollem, Clayem a návrhářkou kostýmů Alexandrou Byrneovou byla po dobu natáčení mimořádně intenzivní. Byrneová používala osobní fotoalba k návrhu kostýmů i vojenských uniforem.. "Obyvatelé Argostoli byli krásně oblečeni, ale vesničané byli dost chudí a nosili co se dalo", vysvětluje Byrneová, "takže jejich oblečení se nehodí do žádného určitého období. Pelagiiny kostýmy byly kostýmy navržené pro Penélope Cruzovou. Obyvatelé Kefallonii se o film velmi zajímali, nejen protože to byl ekonomický přínos, ale protože se dotýká velmi reálně a tragicky části její historie. Mladí Ostrované znali objekty, postavené pro film pouze na fotkách. Ale pro starší generaci to znamenalo oživení jejich bolestných vzpomínek. Herec David Morrissey nikdy nezapomene, jak byli vyděšeni, když se objevil na ulici v nacistické uniformě. Všichni, kdo pracovali na tomto filmu, byli pronásledováni tragickými událostmi, které si nyní vybavovali.

Historické pozadí Kefallonii a válka v Řecku Jonské ostrovy Kefalloniá, Korfu, Ithaki, Kythera, Lefkáda Paxi, Zakynthos "Jsem-li básník, vděčím za to řeckému vzduchu," prohlásil v roce 1823 Lord Byron, po svém pobytu na Kefalónii. Díky řidšímu ostrovnímu vzduchu - díky své kráse, díky zemědělskému a nerostnému bohatství, díky strategické poloze ve středomoří - se ostrov stal magnetem pro básníky, piráty a bezpočet dobyvatelů, již ve druhém století před Kristem s Římany. Mytologické kořeny ostrova popsal Homér podrobně ve své Iliadě. Kefalloniá byla součástí Odysseova království. V posledních letech se ostrov těší velkému zájmu díky úspěchu knihy Mandolína kapitána Corelliho, která byla vydána poprvé v roce 1994 a těšila se obrovskému zájmu čtenářů déle než tři roky. Sedm Jonských ostrovů představuje kulturně a historicky jedinečný celek ve Středozemním moři. Přestože geograficky patří k helénskému souostroví, jejich moderní historie se liší od řecké pevniny. Částečně je to proto, že byly přes tři sta let ovládány Benátkami, a proto orientovány směrem na západ a ke křesťanství, zatímco Řecko bylo porobeno islámské Turecké Osmanské říši. Kefalloniá je největší a nejrozmanitější ostrov. Po staletí trpěl mnoha zemětřeseními. V roce 1953 byl zničen na padrť. V roce 1864 byly Jonské ostrovy konečně vráceny Řecku. V říjnu 1940, kdy se Mussolini rozhodl obsadit Řecko, čímž byla odstartována jeho moderní historie a hrůzy II. světové války.

Řecko a Kefallonia v II. světové válce Přestože válka v Evropě byla nevyhnutelná, Řecko doufalo, že zůstane neutrální. Bohužel to bylo, z hlediska ekonomického a zeměpisného, těžké. Země, k tomu, aby přežila, potřebovala své dlouhodobé obchodní vztahy s opozičními stranami války, včetně Německa a Britanie. Jejich ostrovní strategická pozice ve Středozemí jim zajistila mimořádnou důležitost. Řecké vnitřní problémy - nestálá ekonomika a nejednotná vláda - kde byl klíčovou postavou Ioannis Metaxas. Kefallóňan, kterého král jmenoval v roce 1936 předsedou vlády. Metaxas byl všímavý politik, který udělal všechno co bylo v jeho silách, aby se vyhnul konfrontaci s kteroukoli stranou - ale nebyl schopen zvládnout Mussoliniho extrémní egocentrismus. Mussolini dobyl v roce 1939 Albánii, o rok později, obsadil Řecko. Očekával snadné vítězství, namísto toho utrpěl potupnou porážku. Řecká vojska nejen, že si uchránila své hranice, ale zatlačila italské vojenské síly do Albánie, čehož si všimla jak Velká Británie tak Hitler. Někteří historikové zvažují. Pokud by se řecká vojska omezila na podporu albánské fronty, mohlo by být Řecko ušetřeno, jak naznačoval Hitler. Chtěl pouze, aby Řecko zůstalo neutrální - tzn. aby uvolnilo cestu do Ruska, jehož obsazení plánoval.

Churchil, chtěl zařadit Řecko do britských vojsk. Metaxas, který byl přesvědčen, že Hitler neuznává britské vojenské síly na řecké půdě, odmítl takovou nabídku. Mezitím co byl tento základní problém diskutován, Metaxas náhle zemřel a král návrh přijal. Britská expediční armáda přistála na řeckou půdu - a Hitler okamžitě zahájil vojenské tažení.Špatně vyzbrojena a vyčerpaná řecká armáda nemohla odolat německému útoku , tak nastala otázka, zda poslat další britské vojenské jednotky. Zatímco se Řecko a Britanie dohadovaly, připravil Hitler invazi. Britské vojenské jednotky konečně dorazily, ale bylo pozdě. 6. 4. 1941 uskutečnilo Německo útok na Řecko a Jugoslávii. Během tří týdnů odsunulo britskou armádu k mořskému břehu a přinutilo Řecko, aby kapitulovalo. Poražené Řecko bylo rozděleno mezi Německo, Itálii a Bulharské "Okupační Zóny." Jónské ostrovy připadly Itálii 30. dubna, seskočili na Kefallonii italští parašutisté. Za pár dní dorazily válečné lodě. Také se tu usadilo několik německých pozorovatelů. Dva roky spolu tři národy vycházely dobře, jejich vztahy byly nepochybně zmírněny krásou ostrova a skutečností, že byly, alespoň dočasně, mimo válečné nebezpečí. Ale tato situace se radikálně změnila v létě 1943, po pádu Mussoliniho vlády a ještě se zhoršila v září, kdy Itálie kapitulovala.

<>Obrázek nenalezen<> Ani Itálie ani spojenci neměli v úmyslu poslat vojenské jednotky na Kefallónii. Nechtěly eventuelní konflikt s Německem. Ale prozíraví Němci předpokládali problémy a tajně povolali posily. Ve skutečnosti nikdy nevěřili Italům. Německý plukovník Barge nařídil generálu Gandinovi, italskému veliteli, aby jeho vojáci odevzdali zbraně a pak se mohli vrátit do vlasti. Vojáci na ostatních ostrovech uposlechli, Italové na Kefallónii byli proti, a hrstka z nich potopila na vlastní pěst dvě německé lodě. Bitva začala. Italové se pokusili zastavit Němce, ale byla to prohraná bitva. Dvě jednotky německé alpské divize se zapojily do bitvy, se vzdušnou podporou bojových letadel Stukka a Messerschmitt. Italové byli po několik hodin obléháni a zmasakrováni - podle zpravodajů na Hitlerovy osobní rozkazy. Přesný počet zavražděných mužů nebude nikdy znám, protože Němci spěšně zahladili stopy a Italové mají neúplné záznamy. Mrtvá těla byla spálena na velkých hranicích, pohřbena do povrchních hrobů, nebo vhozena do moře. Zahynulo 8.000 - 10.000 mužů. Pouze 34 se podařilo přežít, tím, že předstírali , že jsou mrtví, mezi dalšími mrtvolami - jako Antonio Corelli v knize a ve filmu. Tito muži, a několik vojenských kaplanů , kteří byli ušetřeni, žijí, aby mohli vyprávět tento příběh. Památníky na padlého "nepřítele" jsou po celém ostrově a každý občan, kterékoli generace, ještě mluví o této tragédii.

David Morrissey
David Morrissey začal hrát v divadle v Liverpoolu, kde se narodil a kde vyrůstal. Filmoví diváci ho možná znají z filmu Hilary and Jackie. Morrissey se objevil ve filmu Petera Greenawye Drowning By Numbeers, Johna Irvinga Robin Hood, Stephena Gyllenhaala Waterland a Billa Forsytha Being Human. Morrissey režíroval dva krátké filmy. Příští rok se ujme režie svého prvního celovečerního filmu The Wild podle románu své manželky Esther Freudové.

Irene Papasová
Gigantická postava řeckého jeviště a filmu, Irene Papasová hraje matku bojovníka za svobodu. Narodila se ve vesničce blízko Korinthu. Její matka, Eleni, v ní probudila představivost a její otec, učitel v ní pěstoval smysl pro estetiku. Papasová absolvovala své klasické vzdělání na National School of Dramatic Arts v Athénách . Svou kariéru zahájila jako zpěvačka - tanečnice ve varieté. Brzy se stala známou herečkou, hrála v Popular Theatre of Greece.

John Madden
Brit, pan Madden, pracoval na obou stranách Atlantiku, dosáhl mimořádných poct za svůj předchozí film Zamilovaný Shakespeare.. Pan Madden žil v U.S. v sedmdesátých a osmdesátých letech. Narodil se v Portsmouth, studoval na Clifton College a na Cambridge. Svou kariéru uměleckého režiséra zahájil u Oxford and Cambridge Shakespeare Company, pak pracoval v BBC na televizních a rozhlasových hrách. V roce 1975 se přestěhoval do Ameriky. V polovině osmdesátých let se vrátil do Anglie. Natočil několik televizních seriálů. Po svém návratu do Spojených států natočil Ethan Frome, novou adaptaci románu Edith Whartonové, s Liam Neesonem a Patricií Arquettovou. Dále natočil Golden Gate, podle hry Davida Hwanga a Mattem Dillonem a Joan Chenovou.

Kevin Loader
Kevin Loader je zkušený televizní producent, pro nějž je film Mandolína Kapitána Corelliho, produkčním debutem. Zakoupil práva a získal partnerství společnosti Working Title Films Loader měl partnera v Rogerovi Michellovi, který měl tento film režírovat. Vzhledem k nemoci, musel Michell předat žezlo Johnu Maddenovi.

Susie Tasiosová
"Vždycky jsem byla zamilována do Řecka," říká Britka Susie Tasiosová. "Jeho krajina, hudba a literatura, mě vždycky osvěžila, procestovala jsem celou zemi, až jsem se sem konečně přestěhovala." Určitou dobu vedla jedny anglicky psané noviny, ale ve skutečnosti stála o filmovou produkci. Přestěhovala se do Athén, kde se vdala a měla dvě děti. V současnosti produkuje řadu reklam a dokumentárních snímků o Řecku.

Louis de Bernieres
V roce 1994, předtím než se vynořila Mandolina Kapitána Corelliho, byl Louis de Bernieres podle vlastních slov "sklíčený učitel", který vydal tři úspěšné romány a získal několik ocenění. Ale po té, co se kniha stala britským vydavatelským fenoménem, změnil se mu život. Zanechal vyučování a stal se slavným. Román se zrodil z dovolené, kterou Bernieres strávil se svou přítelkyní na ostrově Kefalloniá. Vysvětluje. " Jeli jsme okružní jízdu autobusem. Poté co se průvodce zmínil o zemětřesení, ke kterému došlo v roce 1953, zajímalo mě to a hledal jsem příběh. Zkoumal jsem ostrov a brzy jsem se dozvěděl, že to bylo místo plné duchů." Celé vesnice ležely v ruinách následkem ničivého zemětřesení v roce 1953. Kefalloniá zažila podobné katastrofy po celá tisíciletí. Celý tento kraj byl nasáklý mytologií. Odysseus prý vyráběl své vory z Kefallonských borovic. "V kavárně jsem spatřil krásnou dívku a rozhodl jsem se, že někdo takový by měl být v románu. Později, jsem se dozvěděl o italské invazi, a o masakrování Němců. To byl začátek Řecké Občanské války." Román se stal v Britanii bestsellerem po celé tři roky a byl přeložen do 22 jazyků. Louis de Bernieres se narodil v roce 1954 v Londýně. Miluje hudbu, v dalším životě by se věnoval jejímu skládání. Hraje na mandolínu - a také vyrábí tento nástroj.

Louis de Bernieres
Tento filmař získal cenu Akademie za svou práci ve filmu Statečné srdce a Legends of the Fall a získal nominaci na Oscara za film Tenká červená Linie. Narodil se v Ohiu. Jako - náctiletý se věnoval fotografii. Na univerzitě v Los Angeles natočil dokumentární filmy. Jako asistent kamery a operátor přešel k celovečerním hraným filmům. Spolupracoval na filmech Francise Coppoly, The Rainmaker a Jack. Dále na filmu Carroll Ballardové Wind a Matthew Warchuse Milionář. Právě dokončil filmVanilla Sky, svůj druhý film režiséra Cameron Crowe, pro kterého také natáčel Almost Famous.

Stephen Warbeck
Všestranný skladatel pro jeviště, film a televizi, Stephen Warbeck také vede dvě skupiny, Kippers - "šílené a anarchistické" - a serióznější Metropolitan Water Board. Warbeck získal v roce 1998 cenu Akademie za film Zamilovaný Shakespeare. Předtím složil filmovou hudbu pro film Johna Maddena Mrs. Brown. Warbeck složil hudbu k několika dalším celovečerním filmům - v poslední době Quills, Billy Elliott a Very Annie-Mary. Different for Girls, Brothers in Trouble, y Son the Fanatic, Heart, Mystery Men a Fanny and Elvis.. Stephen Warbeck pochází ze Southamptonu, kde začal ve čtyřech letech studovat hru na piano a kompozici. Jeho rodiče byli zanícení milovníci hudby. V dospívání se věnoval rock ´n rollu - pak se rozhodl, že by chtěl hrát. Na Univerzitě v Bristolu studoval drama a francouzštinu a skládal hudbu k jevištním představením. V roce 1985 se rozhodl pro skládání.