film / science fiction, Německo,
1927,
147 min., od 11 let, černobílý
Kinopremiéra v ČR 13.1.2005, DVD od 26.1.2007 Zóna a Aerofilms
Režie:
Fritz LangHerci:
Alfred Abel,
Gustav Fröhlich,
Rudolf Klein-Rogge,
Fritz Rasp,
Theodor Loos,
více...Slavné sci-fi o velkoměstě budoucnosti, stále ohromující svou technickou vizí i znepokojující obavou z despotických tendencí ve vývoji lidstva, na skupinku vyvolených na jedné straně a zotročených mas na straně druhé. Zobrazení Metropole se utápí v monumentalitě, vidíme zástupy lidí, jejichž paže se v kolektivní extázi napřahují k dívce s osvoboditelským předurčením. Někteří teoretici (Kracauer, Eisnerová) nacházeli v tomto Langově filmu prvky nacistické ideologie, byť jím zřejmě neuvědomované a vnášené scenáristkou, jenž se na stranu nacistů skutečně přidala. Novou pouť filmovými sály nastoupila Metropolis v polovině 80. let, když ji Giorgio Moroder opatřil hudebním doprovodem.
Uprav informace o filmuKomentář k filmu Neskutečně nadčasový a vizionářský snímek, který já osobně považuji za nejlepší němý film všech dob a cenné dílo, které by mělo být po generace zachováno, a to díky své morální, kvalitativní a zábavní hodnotě, 5 hvězd.
Všechny komentáře k filmu 17+ Napiš komentář k filmu a získej DVDWeb:
IMDB,
Titulky,
Oficiální stránka Videotéka:
přidat si do ní film
Návrat do budoucnosti
Jedinečná pozice Metropolis v historii světového filmu, stvrzená v roce 2001 listinou UNESCA „Memory of the World“ (snímek byl do ní zapsán jako vůbec první dílo z oblasti kinematografie) ani v nejmenším nespočívá ve stylistické koherenci či myšlenkové originalitě. Film se ale dovedl otevřít všem vlivům doby, v níž vznikl, a „rozkošnicky“, „nestřídmě“ je do sebe vsáknul. Mobilizace všeho, čím žilo Německo respektive „civilizace Západu“ v krizových 20. letech minulého století, naprosto různorodých a často protichůdných světonázorů i výtvarných stylů, toto sloučení neslučitelného se „zapomnělo“ pojistit pevně vymezenou filosofií (v závěru filmu implantovaná morálka o sbratření kapitálu a proletariátu nepřesvědčila už dobové kritiky). Podobenství o „molochu“, které film na jednom místě tak působivě vizualizuje, platí i na něj. Metropolis je dítětem „všežravého“ eklekticismu, který by bezpochyby skončil uměleckým fiaskem (většina estetiků a estétů 20. let Metropolis právě kvůli jeho myšlenkové nejasnosti a stylové heterogenitě striktně odmítla), kdyby za ním přece jen nestála jednotící síla: poetika jednoho z největších filmařů 20. století Fritze Langa. Ten se v roce 1925 nacházel na vrcholu strmého vzestupu, jaký v německém filmu neměl a nemá obdoby. Protože Metropolis představuje mimo jiné také vyvrcholení nepřetržitého řetězce uměleckých (a přinejmenším do té doby i diváckých a kritických) triumfů jednoho režiséra: předcházely mu snímky Unavená smrt (1921), Doktor Mabuse, dobrodruh (1922) a Nibelungové (1923): tři mistrovská díla éry tzv. výmarského filmu (1918-33), jednoho z umělecky nejinspirativnějších období filmové historie.
Futuristický mýtus
Metropolis je legenda i ve filmově-historickém smyslu, a jako takovou ji musíme brát (patří k ní i vděčný, téměř nezbytný detail: neúspěch u dobového publika, který ovšem byl jen relativní vzhledem k finančním nákladům a manažerské lehkovážnosti). Strukturu legendy má už sám děj: paradoxní „pověst z budoucnosti“ o hypermoderním, vertikálně rozděleném velkoměstě Metropolis. Přepych horních vrstev je tu vykoupen nelidskou dřinou dělníků žijících v temných podzemních kobkách. Útěchu nacházejí jen ve slovech panenské dívky Marie (Brigitte Helmová). Šílený vynálezce Rotwang (Rudolf Klein-Rogge) zkonstruuje její dvojnici, aby vnesl svár mezi nespokojené dělníky, zprvu s vědomím vládce Metropolis a svého dávného soka Fredersena (Alfred Abel). Plánovaná provokace „falešné Marie“ ale přeroste ve vzpouru, která hrozí zničit celé gigantické velkoměsto. Teprve pravá Marie a Fredersenův syn (Gustav Fröhlich), který se do ní zamiloval, dosáhnou na poslední chvíli „smíření rukou a mozku prostřednictvím srdce“. Příběh, který jeho autorka a tehdejší Langova žena Thea von Harbouová vydala také v podobě románu (ohledně jeho literární bezcennosti jsou si minulí i současní badatelé vzácně zajedno), posloužil režisérovi k rozpoutání vizuální symfonie, před jejíž technickou bravurou a působivými trikovými efekty smeknul po svém způsobu i Hollywood: dovedl se jimi obsloužit po celá desetiletí, nejviditelněji ve filmu Ridleyho Scotta Blade Runner (1982). Svět je v Metropolis nazírán „architektonicky“: nejen v impozantních futuristických stavbách, ale také v inscenování scén s lidskou masou, proměněnou v odosobněný ornament.
Fritz LangNarozen 5. prosince 1890, ve Vídňi, Rakousko a zemřel 2. srpna 1976, v Beverly Hills, Los Angeles, Kalifornie, USA. Během Výmarské republiky působil v Německu a v roce 1933 odešel přes Francii do USA. Tvůrce němých i zvukových filmů s výrazným sociálně kritickým akcentem (Unavená smrt, Doktor Mabuse, Metropolis, ...). Od roku 1959 žil v Německu, kde také točil, např. Tygr z Ešnapuru...
Vyvolený(Unbreakable) Jako jediný přežil Bruce Willis tragickou havárii vlaku a nemá ani škrábnutí... zítra 02.30 | |  |
| Stroj času(The Time Machine) Vědec a vynálezce Guy Pearce, posedlý myšlenkou, že cestování časem je ... zítra 07.10 | |  |
| Rezistence(Insurgent) Z Tris a Čtyřky se během okamžiku stali psanci. Nikde není klid a bezpečno. Az... čt. 27.2. 07.55 | |  |
| Podobné filmy |
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů
napiš nám.