fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Ukázka    Fotky    Podobné filmy    

83%
film / science fiction, Německo, , 147 min., od 11 let, černobílý
Kinopremiéra v ČR 13.1.2005, DVD od 26.1.2007 Zóna a Aerofilms

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
02:37



Slavné sci-fi o velkoměstě budoucnosti, stále ohromující svou technickou vizí i znepokojující obavou z despotických tendencí ve vývoji lidstva, na skupinku vyvolených na jedné straně a zotročených mas na straně druhé. Zobrazení Metropole se utápí v monumentalitě, vidíme zástupy lidí, jejichž paže se v kolektivní extázi napřahují k dívce s osvoboditelským předurčením. Někteří teoretici (Kracauer, Eisnerová) nacházeli v tomto Langově filmu prvky nacistické ideologie, byť jím zřejmě neuvědomované a vnášené scenáristkou, jenž se na stranu nacistů skutečně přidala. Novou pouť filmovými sály nastoupila Metropolis v polovině 80. let, když ji Giorgio Moroder opatřil hudebním doprovodem.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Neskutečně nadčasový a vizionářský snímek, který já osobně považuji za nejlepší němý film všech dob a cenné dílo, které by mělo být po generace zachováno, a to díky své morální, kvalitativní a zábavní hodnotě, 5 hvězd.
Všechny komentáře k filmu 17+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Metropolis

Návrat do budoucnosti
Jedinečná pozice Metropolis v historii světového filmu, stvrzená v roce 2001 listinou UNESCA „Memory of the World“ (snímek byl do ní zapsán jako vůbec první dílo z oblasti kinematografie) ani v nejmenším nespočívá ve stylistické koherenci či myšlenkové originalitě. Film se ale dovedl otevřít všem vlivům doby, v níž vznikl, a „rozkošnicky“, „nestřídmě“ je do sebe vsáknul. Mobilizace všeho, čím žilo Německo respektive „civilizace Západu“ v krizových 20. letech minulého století, naprosto různorodých a často protichůdných světonázorů i výtvarných stylů, toto sloučení neslučitelného se „zapomnělo“ pojistit pevně vymezenou filosofií (v závěru filmu implantovaná morálka o sbratření kapitálu a proletariátu nepřesvědčila už dobové kritiky). Podobenství o „molochu“, které film na jednom místě tak působivě vizualizuje, platí i na něj. Metropolis je dítětem „všežravého“ eklekticismu, který by bezpochyby skončil uměleckým fiaskem (většina estetiků a estétů 20. let Metropolis právě kvůli jeho myšlenkové nejasnosti a stylové heterogenitě striktně odmítla), kdyby za ním přece jen nestála jednotící síla: poetika jednoho z největších filmařů 20. století Fritze Langa. Ten se v roce 1925 nacházel na vrcholu strmého vzestupu, jaký v německém filmu neměl a nemá obdoby. Protože Metropolis představuje mimo jiné také vyvrcholení nepřetržitého řetězce uměleckých (a přinejmenším do té doby i diváckých a kritických) triumfů jednoho režiséra: předcházely mu snímky Unavená smrt (1921), Doktor Mabuse, dobrodruh (1922) a Nibelungové (1923): tři mistrovská díla éry tzv. výmarského filmu (1918-33), jednoho z umělecky nejinspirativnějších období filmové historie.

Futuristický mýtus
Metropolis je legenda i ve filmově-historickém smyslu, a jako takovou ji musíme brát (patří k ní i vděčný, téměř nezbytný detail: neúspěch u dobového publika, který ovšem byl jen relativní vzhledem k finančním nákladům a manažerské lehkovážnosti). Strukturu legendy má už sám děj: paradoxní „pověst z budoucnosti“ o hypermoderním, vertikálně rozděleném velkoměstě Metropolis. Přepych horních vrstev je tu vykoupen nelidskou dřinou dělníků žijících v temných podzemních kobkách. Útěchu nacházejí jen ve slovech panenské dívky Marie (Brigitte Helmová). Šílený vynálezce Rotwang (Rudolf Klein-Rogge) zkonstruuje její dvojnici, aby vnesl svár mezi nespokojené dělníky, zprvu s vědomím vládce Metropolis a svého dávného soka Fredersena (Alfred Abel). Plánovaná provokace „falešné Marie“ ale přeroste ve vzpouru, která hrozí zničit celé gigantické velkoměsto. Teprve pravá Marie a Fredersenův syn (Gustav Fröhlich), který se do ní zamiloval, dosáhnou na poslední chvíli „smíření rukou a mozku prostřednictvím srdce“. Příběh, který jeho autorka a tehdejší Langova žena Thea von Harbouová vydala také v podobě románu (ohledně jeho literární bezcennosti jsou si minulí i současní badatelé vzácně zajedno), posloužil režisérovi k rozpoutání vizuální symfonie, před jejíž technickou bravurou a působivými trikovými efekty smeknul po svém způsobu i Hollywood: dovedl se jimi obsloužit po celá desetiletí, nejviditelněji ve filmu Ridleyho Scotta Blade Runner (1982). Svět je v Metropolis nazírán „architektonicky“: nejen v impozantních futuristických stavbách, ale také v inscenování scén s lidskou masou, proměněnou v odosobněný ornament.

O tvůrci

Fritz Lang
Narozen 5. prosince 1890, ve Vídňi, Rakousko a zemřel 2. srpna 1976, v Beverly Hills, Los Angeles, Kalifornie, USA. Během Výmarské republiky působil v Německu a v roce 1933 odešel přes Francii do USA. Tvůrce němých i zvukových filmů s výrazným sociálně kritickým akcentem (Unavená smrt, Doktor Mabuse, Metropolis, ...). Od roku 1959 žil v Německu, kde také točil, např. Tygr z Ešnapuru...

Podobné filmy

Vyvolený
(Unbreakable) Jako jediný přežil Bruce Willis tragickou havárii vlaku a nemá ani škrábnutí...
zítra 02.30
Nova Cinema
Stroj času
(The Time Machine) Vědec a vynálezce Guy Pearce, posedlý myšlenkou, že cestování časem je ...
zítra 07.10
Nova Cinema
Rezistence
(Insurgent) Z Tris a Čtyřky se během okamžiku stali psanci. Nikde není klid a bezpečno. Az...
čt. 27.2. 07.55
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Úterý 25. 2. 2025 Svátek má Liliana
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz