Mistři

Name: Mistři
Rating: 6.3

Sdílet

Informace Recenze Komentáře Obsazení Ukázka Fotky Podobné filmy

63%

film / komedie, drama, Česká republika, 2004, 85 min., od 12 let
Kinopremiéra v ČR 1.4.2004

Režie: Marek Najbrt
Herci: Jan Budař, Klára Melíšková, Leoš Noha, Tomáš Matonoha, Cyril Drozda, více...

Ocenění: 2004, Český Lev, Střih, Pavel Hrdlička
2004, Český Lev, Herec ve vedlejší roli, Jan Budař
2004, Český Lev, Herečka ve vedlejši roli, Klára Melíšková

Přehrát pořad

Ukázka

00:30

Fotky

Fandit si musíme sami. Nikdo jinej to za nás neudělá.
Mistři jsou film o iluzích. Film o lidech, kteří po něčem touží, milují se a podvádějí a občas uvěří nesmyslům. Hospodský Karel věří, že má hospodu a milující ženu Zdenu. Ta věří, že ji miluje autobusák Milan, který se už vidí na lince k moři. Josef věří, že má kamarády a není Cikán. Spolu s Karlem věří místnímu alkoholikovi Bohoušovi, že svými vizemi spasí jejich finanční situaci. Zatímco životem zklamaný Jarda už nevěří vůbec ničemu. To však nikomu z nich nebrání upnout všechny své naděje na urputné boje naší hokejové repre-zentace na mistrovství světa.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Pro mě byl film jako celek náročný snímek, v němž vystupovaly nenáročné bytosti a omezení jedinci. Je to opravdu povedený snímek, a kdyby bylo podle mě, zasloužili by si Lva všichni herci, jelikož podali vynikající. Přesně co chtěl autor filmem říci, tak se mu podařilo na výbornou. Takhle nám prázdnotu a samotu nikdo předtím neukázal. Jediné co ně dosti vadilo, byla jaksi krátkometrážnost tohoto počinu. Film by mohl ve svém elegantním střihu divákům ukázati mnohem více, aby se opravdu všichni přesvědčili, jak jsou na tom ti lidé špatně. Nu, škoda, ale přesto - 74%
Všechny komentáře k filmu 17 + Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka Videotéka: přidat si do ní film

Recenze

Velice zajímavý snímek! Samotný název filmu mě dlouho odrazoval, můj pocit, že půjdu na film, kde davy fanouškou šíleně oslavují mistrovský titul ... no přijde mi, že jsou v životě dost důležitější věci. Nicméně jsem se na tento film dostal do letniho kina, dal si pivo a ... a nestačil se divit! Na pozadí mistrovského titulu našich hráčů se rozvíjí životní příběh několika opuštěných lidí na česko-německém pomezí. Každý si nese nějakou bolest minulosti a snaží se s ní vyrovnat. Celý film působí kompaktním a jakýmsi fluidním dojmem obyčejných a skutečných příběhů, které se v různých podobách dějí kolem nás a které nás kdesi uvnitř trochu zlobí - všetně komplexu druhé světové války a romů. Režije, kamera i herecké výkony (zvlášť Josef Polášek) se mi velice líbili... Celá recenze

dna, 8 z 10

Popis filmu Mistři

Pro řadu Čechů je lední hokej sakrálním prostorem, kde si realizují vlastní touhu po dokonalosti, vítězství, obdivu a moci. V takové fanoušky se mění i skupinka hrdinů, obývajících zdevastovanou vesničku kdesi v českém pohraničí. Scházejí se v průběhu mistrovství světa před skomírající televizní obrazovkou v místní hospodě, jejíž zadlužený majitel Karel už nemá odvahu po nich požadovat peníze za útratu. Chodí sem opuštěný invalida Jarda, který nenávidí Romy, poctivec Josef, jehož hlavní starostí je, aby ho za Roma nikdo nepovažoval, neurotický Pražák Pavel, pokoušející se vyhnat ze své víkendové chalupy původního německého majitele, žena hostinského Zdena, po níž pokukuje Jardův dospívající syn a jež miluje světáckého řidiče, jehož autobus zprostředkovává jediné spojení se světem Autoři nabízejí hořce drsnou, černohumornou grotesku o citové prázdnotě a lidské malosti.

O filmu

Najbrt:
Mistři je především film o iluzích. O tom, co si kdo myslí že je, kde je a kam půjde.

Geisler:
Úplně na začátku byla fascinace fenoménem, že nějací chlapi, kteří hrajou s černým pukem někde za oceánem, se můžou stát národními hrdiny, kdy celý národ má pocit, že se stalo něco zásadního, něco obrovskýho, něco historickýho, a tak se to i oslavuje. Přitom se nic zásadního ani historickýho nestalo.

Tuček:
Švédi nám fandit nebudou, sami si musíme fandit, to za nás nikdo jiný neudělá!

Najbrt:
Film Mistři je o poškozených lidech kteří žijou v poškozeném prostředí, a tím pádem tak trochu o nás tady v České republice. Je to obraz toho, co si myslíme o naší národní povaze, mentalitě a situaci. Gól!

Tuček:
Celé je to postavené na základním manželském trojúhelníku, který se postupně mění v šestiúhelník, čtyřúhelník, lichoběžník, až to skončí na čtyřbokém hranolu, na který vystupují naši hokejisti.

Geisler:
Mně je vlastně sport ukradenej. Baví mě atmosféra při tom fandění a je mi jedno, co dělají sportovci v televizi, já se bavím s chlapama a sleduju to fandění.

Najbrt:
Postavy našeho filmu totiž řeší svoje osobní představy jak chtějí žít, a tyto představy se střetávají s neschopností těch postav tyhle představy uskutečňovat. Gól!

Tuček:
Mě dojímá, když někdo vyhraje a pak se hraje hymna a všichni ji zpívají. A naši hrdinové ve filmu věří, že když se sjednotí a fandí něčemu, v tomhle případě našemu národnímu mančaftu, tak se jim bude dařit líp. Takové bratrstvo v iluzi.

Najbrt:
A proto jsme do filmu Mistři neobsadili žádnou klasickou českou filmovou hvězdu. Z toho důvodu, že jsme chtěli vytvořit obraz všednosti. Ačkoliv někteří známí herci hrají dobře, vidím za tou postavou pokaždé hlavně herce s velkým H.

Tuček:
Náš film je totiž o nezaměstnanosti, o novodobých národních mýtech, iluzích, lásce a hokeji.

Geisler:
Také je to příběh jediné ženy mezi osmi muži!

Najbrt:
A jedna z hlavních postav - Bohouš Bursík v podání Jana Budaře - pije ředidlo a nejenže neumírá, ale po kuchyni mu pochodují hokejisté, kteří tam prokazatelně nemají co dělat.

Tuček:
I milovníci kriminálních zápletek si přijdou na své. Ve filmu dojde k dvojnásobné krádeži autobusu a zpronevěře velké částky peněz.

Geisler:
Akční prvky zastupuje požár nepojízdného auta, bruslící invalida, střelba z pistole a výbuch granátu z 2. světové války.

Tuček:
Fajnšmekři okoštují šedesátiletý německý šnaps.

Najbrt:
A sportovní fanoušky, a zvlášť příznivce, hokeje potěší spousta gólů v naší brance.

Geisler:
Ačkoliv film Mistři neviděl, paradoxně jej vystihl Zdeněk Troška - je to český film pro českého diváka z českého prostředí, s českou tématikou a z devadesáti procent i s českými herci. Producenti tudíž očekávají velmi českou návštěvnost! Gól!

Jan Budař (rozhovor)

Znal jste Marka Najbrta už před natáčením? Jak se Vám s ním spolupracovalo?
Marka jsem před natáčením Mistrů neznal. A spolupráce s ním byla příjemná, protože Marek je precizní a pečlivý a všechno měl pěkně připravené. Myslím, že byl takové to dítě, co má úplně dobrovolně srovnána všechna trička do komínku. Já jsem byl taky takový. Tak nejen proto mě to natáčení bavilo.

Vaše role v Nudě v Brně byla velmi úspěšná, doufejme, že tomu tak bude i v případě Mistrů. Ale ruku na srdce nechtěl byste si už zahrát hrdinu, co má všech pět pohromadě ?
Já už jsem si zahrál hrdiny, co mají všech pět pohromadě. Ve filmu Milana Cieslara - Duše jako kaviár je to Vladimír. Takový malíř nešika a ještě k tomu hypochondr, co miluje Táňu Vilhelmovou, ale pak zjistí, že je to jeho nevlastní sestra. A ve filmu Honzy Hřebejka - Horem Pádem hraju Milana. Takovýho trochu primitiva, co rád jezdí se svou holkou k moři. Přihrávám Zdeňkovi Suchýmu na skvělý fóry. Zdeňek hraje Gorana - ještě většího primitiva.

Natáčení prý bylo poměrně náročné. Co Vám připadalo nejtěžší ?
Nejtěžší bylo, když jsme dotáčeli záběr, kde Bohouš bruslí na rybníčku. Nejdřív jsem se hrozně bál, že se propadnu a umrznu. Když mě přesvědčili, že led je půl metru tlustý, začalo tak sněžit, že se nedalo točit. Pak klesla teplota o šest stupňů na mínus sedmnáct, potom pán, co nám půjčil domeček, abychom se měli, kde ohřát řekl, že jde spát a že máme jít do hajzlu. Tak jsme ještě tři hodiny čekali, jestli nepřestane sněžit a pak jsme jeli domů. Nakonec jsme to dotočili v Šárce na mezi o měsíc později.

Sledujete dění ve sportu ? Jak to máte s fanděním ?
Já jsem jednou zažil ten triumf, jak ho měli hokejisti v Naganu. Já byl v Brně v hospodě. Můj kamarád Ríša Zich mě přesvědčil, ať jdu, říkal, že nebudu litovat, že to bude kotel. A měl pravdu. Ríša fandil tak, že přišel o hlas, pak na náměstí svobody vylezl na morový sloup, řval Hašek na Hrad tak, že pak tři dny nemluvil. Celý náměstí řvalo s ním. Ríša, jak z toho byl v euforii hodil do davu svoji bundu. Asi jak měl pocit, že jsou všichni ti lidé jeho kamarádi. Pak euforie opadla a on zjistil, že v bundě měl mobil a všechny doklady.

Kdybyste mohl použít telepatické schopnosti Bohouše - jak byste typoval úspěch či přijetí filmu?
Hlavně bych rád všem řekl, aby se na ten film šli podívat, a tím podpořili českou kinematografii. Teď, co už vím, jak je náročný natočit film, že je u toho člověk nejednou v ohrožení života, tak o to víc říkám: Jděte na film Mistři - a uvidíte, co jste ještě neviděli! Zažijete takový ten nasládlý mistrovský pocit. Aspoň do té doby, než zjistíte, že vám chybí mobil nebo doklady. A navíc, fandit si musíme sami, nikdo jinej to za nás neudělá. To mě naučil Jiří Ornest.

Klára Melíšká (rozhovor)

Jaký je Váš vztah k hokeji?
Když vidim ty kluky hokejistický,jak se po zápase radují nebo stojí v řadě a zpívají hymnu, pláču.

Proč myslíte, že většina mužů bere hokej nebo fotbal tak vážně?
Musím uznat,že je to strhující,napínavé a vzrušující sledovat hráče,jak se obírají o puk nebo merunu a snaží se je umístit do brány protivníka.V mužích to probouzí národní cítění.

Postava Zdeny, kterou hrajete je vesměs sympatická. Říká se, že líp se hrají záporné postavy. Je to pravda?
Ano,říká se to.Já hraji ráda všechny postavy.

Jak se Vám hrálo mezi tolika muži?
Bylo mi s nima dobře.

Jiří Ornest (rozhovor)

Jaký máte k filmu Mistři vztah? Jak se Vám pracovalo s režisérem Markem Najbrtem?
Tak původně jsem odpověděl hezký a hezky. Zdálo se mi to výstižné, ale prý je to málo. Problém je v tom, že jsem film zatím neviděl a vztahy, zvláště ty dobré, si buduji zvolna a dlouho. O Najbrtovi i jeho filmu, bych mohl říct: začalo to slibně.

Co jste si o postavě Pavelce pomyslel, když jste přečetl scénář ?
Pomyslel jsem si: konečně blbec! A ještě opuštěnější, než jsem doufal.

Postavy inženýrů jsou v české literatuře, dramatu i filmu často negativní, nebo aspoň nesympatické ? Nevíte, čím to je ?
Nevím. Které postavy myslíte? Inženýra Prokopa z Krakatitu, nebo ty inženýry ze seriálu Inženýrská odysea? Ostatně, zaplaťpánbůh za negativní postavy.

Bylo něco, co se Vám na Pavelcovi líbilo?
Všecko se mi na něm líbí. Už třeba jeho jméno. Pavel Pavelec. To zní, co?

O hercích

Klára Melíšková
Zdena Malinová se narodila ve znamení býka, ale nemá úplně býčí povahu. Dlouho si nechá leccos líbit, ale když se pro něco rozhodne, stojí to za to. Vyučila se dámskou krejčovou a dodělala si maturitu. Je jí 33 let a desátým rokem je provdaná za Karla Malinu. Děti nemají, ale poslední tři roky Zdena po dítěti touží. Je nezáludná a neumí kalkulovat. To, co by snad mohlo vypadat jako vypočítavost je pouze intuitivní pudová reakce těhotné ženy, která se ocitla v patové životní situaci. Zdena poroste s přibývajícími životními zkušenostmi.

Cyril Drozda
Do filmu vybrán pro virtuózní zvládání invalidního vozíku (dlouholetá praxe z HaDivadla). Z nejužšího výběru postoupil dík doporučení Jana Řeháka (Malý Jarda). Též akceptoval příjmení, jež pro oba Řehák navrhl (ale hned je zapomněl). S postavou se ztotožňuje především dík rovině "smutek a tesklivost". Ta je dána osudovou nepravděpodobností toho, že by češi (rozuměj: češi jako rasa či živočišný druh, nikoli Češi jako národ) mohli vyhrát veškerá případná další mistrovství světa (v čemkoli). (Neboť) nedosti (na tom), že se (Češi) (prozatím, alespoň) dokázali (v)řadit mezi ony (hrdé) národy, jež usilují překonávat (ono) coubertinovské "není důležité (z)vítězit, ale účastnit se".

Tomáš Matonoha
Co ten Milan? V jádru slušný chlapec, nekrade, nefetuje, nepije, kouřit přestal, ale... To ale, věčné ale.
Těžká doba je, nezaměstnanost stoupá, udržet se ve společnosti na střední úrovni stojí stále a stále více úsilí, ale našemu Milanovi se daří. Dostane svou životní nabídku - řídit mezinárodní autobusovou linku k moři. Co chtít víc pro středoškoláka s řidičským oprávněním A, B, C, D. Držme mu palce. Avšak je tu háček. V našem příběhu se musí rozhodnout. Na jedné straně kariéra, na druhé straně žena ... Na jedné straně jistota, na druhé straně "problém" (ta žena je vdaná)... Na jedné straně samota, na druhé straně láska ...
A co náš Milan? Je to chlapec rovný, ale selže. Sám před sebou a před celým vesmírem ...

Jan Řehák
Jarda je kluk, kterej v životě neměl moc štěstí a úspěchu. Jezdil často na ryby na svém horském kole. To kolo, které někde vyhrál jeho táta v kartách, bylo pro něj víc než kolo. Byla to jediná věc, se kterou se moc nenudil. A jednoho dne přišel Jarda ze školy a kolo nikde. Jeho táta ho musel prodat. Byli na tom moc špatně. Ostatně jako pořád až do teď.
Jednou na tom kole jel s kamarádem na ryby, uklouzl po kameni, spadl a vyrazil si přední zub a aby toho nebylo mál, tak mu háček málem roztrhl oko. Takže tam má nad pravým okem malou jizvu. A ve finále jeho jedinej kámoš ze školy Lukáš Smetko měl autohavárii, při které zemřel.
Jarda měl opravdu moc velkou smůlu a ve třinácti začal kouřit. Cigarety buď krade tátovi nebo je vymění s Bohoušem za nějaký líh, kterej taky ukradne doma nebo na učňáku, kde toho mají hromady. Chodí na učňák jako opravář zemědělských strojů prvním rokem.

Jan Budař
Bohouš Bursík. Narozen v roce 70 v Turnovské porodnici. Vystudoval strojírenské učiliště, obor brusič - frézař. V roce 86 spoluzakládá metalovou formaci MORD A DOOR, o rok později se nešťastně zamiluje do matky basisty Kamila. Kapela se rozpadá po třech letech, kdy Kamil i s matkou emigruje do Španělska. V listopadu roku 89 při koncertu skupiny Sifon přichází Bursík o panictví s kamarádkou Markétou Boušovou v nářaďovně. V květnu 90 se platonicky zamiluje do Lucie Bílé. Napíše jí 36 dopisů, všechny spálí. Když se v roce 95 pokouší dostat přes plot na koncert skupiny Kabát v Novém Strašecí, urazí si zub. Fatálně to otřese jeho sebevědomím, řeší to alkoholem, později i dalšími omamnými látkami. Jeho oblíbenou písní je Až to se mnou sekne od Jarka Nohavici, ale nikdy to nikomu nepřiznal.

Josef Polášek
Jednou v létě jel Josef s kombajnem a pozoroval na strništi čápa. Bylo horko. Stroj jel nakloněn ve svahu, a tak Josefovi otevřenými dveřmi vyskákala ven bota. Vypnul motor a šel botu hledat. Byla však nenávratně pryč.
Jindy se Josefovi zase podařilo postavit kombajn na čumák. Z prudkého kopečka vymáčknul spojku. Drandil si to dolů strništěm aspoň třicítkou. Najednou ta spojka křupla, kola se šprajcly a železný zadek se vymrštil do vzduchu. Celé se to vztyčilo vzhůru a zůstalo stát jako plechový rytíř. Motor chcípnul, bylo ticho. Kam to spadne, říkal si Josef, na střechu? To nepřežiju. Mignul hlavou dozadu a znovu a ještě a ještě. S každým mignutím se kolos trošku naklonil v jeho prospěch, až se konečně sesul na všechny čtyři. Domů bylo nutno jít pěšky.

Leoš Noha
Jmenuji se Karel Malina, občas jsem nalitej jak holina. Působím dojmem otevřeného člověka, ačkoliv jsem velmi uzavřený. Mám opravdu skvělý podnikatelský záměr, jen nemám dostatek finančních prostředků na jeho realizaci. Zdám se být primitivem, ale jsem intelektuál s romantickými sny. Nechte mě prosím žít a snít. Musíme bejt lidský.

Jiří Ornest
Pohádka o postavě.
Za devatero horami, osmero údolími a sedmero řekami ležela vesnice, ve které žilo šestero venkovanů. Nevedlo se jim ani dobře, ani špatně, nebylo jim ani smutno, ani veselo, nebyli ani zlí, ani hodní. Tak to šlo skoro odedávna. Až jednoho ošklivého dne zastavil na návsi autobus, z něhož vystoupila stárnoucí postava. A vlci vyli divnou věc, že přijel Pavel Pavelec.

O tvůrcích

Marek Najbrt
Narozen roku 1969 v Praze. Je absolventem Fakulty sociálních věd na Universitě Karlově a katedry dokumentární tvorby na pražské FAMU. V letech 1991-1998 realizoval jako scénárista a režisér řadu neprofesionálních i profesionálních audiovizuálních projektů. Mezi nejvýznamnější z nich patří multimediální představení Balkóny (1994) a Sedm splněných snů (1996-97) inscenované v pražském divadle Archa. V současnosti se zabývá především filmovou režií. Jeho nejvýznamnější prací z poslední doby je čtyřdílný cyklus 2001 - Kinetická encyklopedie všehomíra, který realizoval ve spolupráci s filmovou společností Negativ a Českou televizí. Žije a pracuje v Praze.

Benjamin Tuček
Narodil se roku 1972 v Brně. Po maturitě studoval Fakultu sociálních věd, obor žurnalistická fotografie. Později FAMU, katedru scénáristiky a dramaturgie, kde absolvoval v roce 2000. Jeho scénáře a filmové povídky byly oceněny na festivalech FAMU a prémií Českého literárního fondu. Vedl casting a pracoval jako asistent režie na filmu Saši Gedeona Návrat idiota. Před nedávnem dokončil svůj celovečerní filmový debut Děvčátko. Film vznikl v produkci firmy Golden Dawn v koprodukci s Českou televizí.

Miloslav Holman
Narozen roku 1976 v Mostě. Absolvoval Střední průmyslovou školu sdělovací techniky, obor spojová technika (1990 - 1994) a FAMU, obor kamera (1994 - 2001). Od roku 1998 spolupracuje s M. Najbrtem, B. Tučkem a R. Geislerem.

Pavel Hrdlička
Narozen roku 1973 v Brandýse. Vystudoval FAMU, obor střih a stříhal snad všechny projekty M. Najbrta. Pravděpodobně stříhal i jiné věci, ale odmítá o nich podat jakékoliv informace. Umí na trubku a je členem skupiny MIG 21.