Na konci všech válek

Nechvalně proslulou Železnici smrti nechali vybudovat Japonci v letech 1942 a 1943 jako důležitou dopravní tepnu mezi Thajskem a Barmou. Železnice byla vybudována v extrémně krátkém čase a nesmírně náročných přírodních podmínkách. Japonci na její stavbu kromě asijských dělníků využívali i spojenecké válečné zajatce, které sem přesunuli ze zajateckých táborů. Příběh snímku Na konci všech válek vychází ze vzpomínek skotského kapitána Ernesta Gordona, který se stal přímým účastníkem této tragické události v roli válečného zajatce. Vysoškolský student Ernie narukoval do války s vidinou, že se stane součástí historie, proto hrdě vstoupil do řad Argyllské a Sutherlanské horské pěchoty. Osudem Argyllských bylo vždy tvořit poslední obranou linii a tento osud se znovu naplnil tváří v tvář porážce a zajetí nepřátelskými silami. Po pádu Singapuru v roce 1942 jsou členové batalionu velícího důstojníka McLeana a jeho zástupce majora Campbella zajati japonskou armádou a drženi v pekle thajského zajateckého tábora, následně donuceni v otrockých podmínkách stavět železnici uprostřed džungle. Železniční trať vzniká na mrtvolách zajatců, kteří předtím museli čelit hrůzným válečným zločinům. Jen člověk s nadějí a rozhodností dokáže přežít a snášet neuvěřitelnou bolest a utrpení v místě, kde má život jednotlivce cenu váhy pírka.