Neviditelné lásky

dokument, Francie, 2012, 115 min.
Les invisibles

Režie: Sébastien Lifshitz
Herci: Bernard, Catherine Branscome, Christian Beier, Thérese Clerc, Elisabeth Barriere-Marquet, více...




Hrdiny snímku Neviditelné lásky je jedenáct gayů a leseb z celé Francie, kteří se narodili mezi dvěma světovými válkami. Někteří žijí v páru, jiní jsou ze zásady single a další svého partnera či partnerku již pochovali. Několik z nich prožilo svůj comming out v šedesátých či sedmdesátých letech. Další se podrobili očekávání a tlaku rodiny i společnosti, vdaly se či oženili, měli děti a teprve v pokročilém věku dali průchod svým tužbám. Někteří prožili hédonický život a vystřídali mnoho partnerů, jiní žijí desítky let s milovanou osobou. Kromě věku a sexuální orientace mají ale přece jen všechny postavy snímku něco společného: z jejich otevřeného vyprávění je cítit nadhled, radost ze života a mladistvý elán. Výsledný dojem celého filmu ještě umocňuje působivá kamera, archivní fotografie a citlivě vybraná hudba. Režisér a scenárista Sébastien Lifshitz se tematikou života lidí s homosexuální orientací zabývá i v dalších svých filmech. Snímek Neviditelné lásky se promítal na festivalu v Cannes.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Sbohem a díky za všechny ty kočky.%%%%%%%%%%

Příjemný film. Někoho by to možná zneklidnělo, ale mně bylo příjemné zjistit, že už nyní žiji tak, jak mohu žít i za třicet let :o) A také mě těší, že mě takový film o starých lidech těší. Z ageismu rozhodně nemohu být podezříván. Díky takovému filmu neznamená „být starý“ urážku, ale ocenění… životní moudrosti, která nevylučuje vitalitu. Je to věkem, že mne to osloví víc, než filmy o rozervaném dospívání? Ujišťuje mě to, že neholduji ani kultu mládí, ani kultu těla, ale života. A žít se dá ve třiceti, čtyřiceti, šedesáti… Pro někoho život dokonce teprve začíná. Což sdílím více, než žalky některých, že jim život ve třiceti končí.%%%%%%%%%%%

A slovy jedné z hrdinek: Nejtěžší pro mě byla padesátka. Najednou jsem už nemohla nikoho svádět svým tělem. To období znamenalo něčeho se vzdávat, něco ztrácet. V padesáte něco končí. A něco dalšího začíná. Trápila mně nejistota, že nevím, do čeho jdu, jaké to bude. Ale teď jsem zase spokojená, teď to vím. Teď nevkládám tolik nesmírné energie do vztahů a místo otáčení se za sukněmi mám čas na knihy, filmy, setkání s lidmi…
+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky    Videotéka: přidat si do ní film