fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Ukázka    Fotky    Podobné filmy    

76%
film / drama, USA, , 104 min., od 12 let
The Visitor
Kinopremiéra v ČR 9.4.2009 v SK 4.2.2010

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
02:25



Jen jeden člověk stačí, aby vám obrátil život naruby.
Film o lásce, afrických bubnech, přátelství napříč rozdílnými kulturami a problémech imigrantů v Americe. Od režiséra filmu Station Agent, který uvedla Česká televize pod názvem Přednosta, a od producentů Bokovky. Walterovi Valeovi je více než 60 a život ho moc nebaví. Chuť k učení a psaní už ztratil a prázdnotu vyplňuje neúspěšnými pokusy naučit se hrát na klavír. Jednoho dne ho pošle kolega na konferenci na Manhattan a Walter objeví ve svém bytě, který již dlouho nenavštívil, mladý pár. Syřan Tarek a Senegalka Zainab se stali obětí realitního podvodu a najednou nemají kam jít. Walter poprvé otvírá své srdce a poskytne mladé dvojici dočasný azyl. Tarek je dojatý Walterovou laskavostí a nabídne mu, že ho naučí hrát na africký buben džembe. Walter začíná objevovat nový svět...
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Myslím si, že tenhle film mě neuvěřitelně dostal. Dotknul se mě způsobem, který jsem určitě nečekala a zanechal ve mě úžasný zážitek spojený s hudbou, soucitem, láskou a smutkem. Opravdu krásný film, který všem doporučuji a myslím, že se Vám zaručené bude líbit.
Všechny komentáře k filmu 5+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Nezvaný host

obrazek
Dvaašedesátiletý profesor Walter Vale žije prázdný a stereotypní život podobný životu náměsíčníka. Poté, co ztratil svoji celoživotní vášeň pro vyučování na univerzitě a psaní knih, tráví svůj čas tragikomicky beznadějnými pokusy naučit se hrát na piano. Jednoho dne odjíždí do New Yorku kvůli konferenci a ke svému překvapení nachází ve svém newyorském bytě pár mladých imigrantů. Syřan Tarek a jeho senegalská přítelkyně Zainab se stali oběťmi podvodu s nemovitostmi (pronajali si „obsazený“ byt) a nyní nemají kam jít...

V první z mnoha postupných zkoušek charakteru se Walter osvědčí a nechává mladý pár dočasně bydlet ve svém bytě. Tarek, který je talentovaným (a profesionálním) hráčem na bubínky džembe, jej na oplátku začíná pomalu zasvěcovat do tajů hry na tento neklasický hudební nástroj. Energií překypující rytmus bubnu oživí Walterovu ochabující chuť k životu a otevře mu nové světy plné zapadlých jazzových klubů a spontánních hudebních jam-sessions, která se odehrávají v jednom ze zákoutí rozlehlého Central Parku.

Walter a Tarek se stále více sbližují a rozdíly v jejich kulturách i temperamentech postupně mizí. Po nezaviněném konfliktu v metru je Tarek nespravedlivě zatčen a jako ilegální občan odvezen do cely, ve které má čekat na deportaci ze Spojených států. I přesto, že Tarekova situace je od počátku beznadějná, Walter se snaží svému novému příteli jakkoliv pomoci. Během svého marného boje za záchranu přítele v sobě Walter nachází dosud nepoznané osobní zaujetí.

Po nenadálém příjezdu krásné Tarekovy matky Mouny se ve Walterovi postupně probouzí také nečekaně hluboký cit k této hrdé ženě zkoušené tragickým osudem. Na konci filmu oba iniciátoři Walterova životního probuzení mizí - Tarek je očekávaně vyhoštěn zpět do Sýrie a jeho matka okamžitě odjíždí za ním. Walter však zůstává sám pouze zdánlivě. Je již navždycky probuzen - do nového světa a nového života.

O vzniku filmu

„Najít konkrétní inspirační zdroj tak komplikovaného uměleckého díla, jakým je film, je vždy velmi obtížné,“ míní režisér Nezvaného hosta Tom McCarthy. „Při práci na scénáři vždy sesbírám určité množství myšlenek a inspirací a vytvořím z nich velké portfolio - po nějaké době pak z tohoto portfolia vyberu ty nejvíce rezonující prvky.“

Režisér Tom McCarthy ohromil filmový svět již svou nízkorozpočtovou prvotinou The Station Agent. Jedna vládní organizace z USA jej pak pozvala na prezentaci filmu The Station Agent na Středním východě. Právě tato cesta se stala prvotním impulzem pro počátek práce na dalším filmu - McCarthy si teprve na Středním východě uvědomil, jak hluboká je propast mezi rodilými Američany a přistěhovalci z ostatního světa.

Slovy Toma McCarthyho: „Byl jsem v Ománu a v Libanonu, ve dvou neskutečně krásných zemích, a uvědomil jsem si, jak málo víme o tamějším regionu, tamější kultuře, tamějších lidech. V našich médiích jsou tyto země prezentovány pouze z politického a militaristického hlediska, přitom však zapomínáme, že i v těchto zemích žijí lidé. Mým cílem se stalo jediné: zkusit alespoň trochu pozměnit tento status quo.“

McCarthy byl doslova zasažen místními umělci a jejich bezbřehou vášní pro uměleckou tvorbu. „Pomyslel jsem si, že tento fenomén musím ve svém filmu bezpodmínečně zachytit. Tímto způsobem se v mé hlavě zrodila postava Tareka,“ popisuje McCarthy. Postava starého profesora, který ztratil zájem o své životní posláni, vznikala současně. „V jedné chvíli se v mých plánech tyto dvě postavy setkaly,“ vysvětluje McCarthy.

První osobou, která měla možnost přečíst si hotový scénář, byla producentka filmu The Station Agent Mary Jane Skalski. Okamžitě byla zasažena humanismem celého příběhu a také jeho silným akcentem na motiv naděje. Takto popisuje své dojmy: „Nezvaný host je příběhem o čtyřech lidech, kteří se náhodně setkají, a kterým toto setkání změní životy. Je to příběh o možném posunutí vlastních hranic a o životních změnách, které z tohoto posunutí mohou vyplynout. Tento film může diváky nejen zaujmout a svým způsobem pobavit, ale také jim může dodat odvahu k podobnému posunutí jejich vlastních osobních hranic.“

Jak říká Tom McCarthy, malá rozhodnutí mohou někdy vyústit ve velké životní změny: „Mnohá rozhodnutí, která nás v našich životech nasměrují někam úplně jinam, jsou naprosto náhodná. A v tom spočívá ta pravá magie našich životů. I když si myslíme, že máme kontrolu nad svým osudem a nad svojí identitou, ve skutečnosti tomu tak není. Přesně taková náhodná rozhodnutí „učiní“ ve filmu Walter: odjíždí do New Yorku, ačkoliv se mu tam vůbec nechce, spontánně se rozhodne pomoci dvěma neznámým lidem, vtáhne je tak do svého života a jejich prostřednictvím získá jeho život nový smysl. Takový vývoj událostí nemohl nikdo předvídat...“

I když jsou McCarthy a Skalski přesvědčeni, že Nezvaný host je filmem primárně zaměřeným na postavy, je zřejmé, že snímek se zabývá také ožehavým tématem imigrace. Po svém návratu z cesty po Středním východě se začal McCarthy intenzivně stýkat s newyorskou arabskou komunitou. Během těchto setkání se k němu dostal příběh o mladém muži, který byl bezdůvodně uvězněn ve vládním vazebním centru pro imigranty. McCarthy začal postupně navštěvovat podobně zadržené cizince a zjistil, že mnoho z nich nemá žádného právního zástupce.

„Nechtěl jsem soudit, zda jsou konkrétní osoby v právu nebo ne, chtěl jsem pouze nahlížet na celou tuto problematiku s empatií a porozuměním. Nesetkával jsem se s právními případy, ale s konkrétními lidmi,“ popisuje Tom McCarthy.

Pro práci na Nezvaném hostovi si Tom McCarthy přizval celou řadu bývalých spolupracovníků z filmu The Station Agent. „S velmi ranou verzí scénáře filmu byl seznámen nejen můj kameraman Oliver Bokelberg, ale také můj střihač Tom McArdle a John Paino, člověk zodpovědný za výpravu. Zapojit tyto spolupracovníky do takto rané fáze přípravy filmu pro mne byla radost - sdílíme totiž velmi podobnou vizi filmů, které chceme společně točit,“ popisuje McCarthy.

obrazek
„S McArdlem jsme se před samotným začátkem natáčení sešli nesčetněkrát a stále dokola jsme diskutovali o každičkém detailu. Je výjimečné dělat tuto přípravnou práci se střihačem, kterému bezmezně důvěřujete. V průběhu celé dlouhé práce na filmu se pak můžeme průběžně držet společné vize. Moji spolupracovníci mě neustále podporovali na naší společné cestě a znovu a znovu mi připomínali naši společnou vizi,“ dodává McCarthy.

Relativně nová byla spolupráce se dvěma produkčními firmami (Participant a Groundswell), se kterými se McCarthy do té doby setkal pouze jako herec: tyto společnosti totiž produkovaly dva úspěšné filmy, ve kterých hrál (Participant se podílel na snímcích Dobrou noc a hodně štěstí a Syriana a Groundswell na komedii Guru). „Když přišel čas hledání vhodné produkční společnosti, jako první jsme se obrátili právě na firmy Participant a Groundswell. Obě tyto firmy měly určitý vliv na genezi filmu, ale zároveň respektovaly mojí autorskou vizi. Na tom, jak má výsledný film vypadat, jakou má mít atmosféru a poetiku, jsme se shodli od začátku,“ komentuje spolupráci McCarthy.

Podle režiséra neměl být film politickým prohlášením, měl spíše tlumočit lidský pohled na jedno z velkých politických témat současnosti. „Postavy se zapletou do situací, které souvisí s tématy objevujícími se často v podvědomí současné společnosti. Nezvaný host nechce změnit svět, jeho cílem je upomenout diváka na lidské konsekvence těchto velmi kontroverzních témat. Prostřednictvím svého filmu jsem se snažil nenápadně klást tyto otázky: Podobné příběhy se dějí dnes a denně. Souhlasíme s tím? Nesouhlasíme s tím? Existuje prostor pro debatu?“ vysvětluje McCarthy.

Obecnou ambicí každého režiséra by dle McCarthyho nemělo být nabízení odpovědí, ale kladení otázek - tento proces by však nikdy neměl zastínit příběh a jeho postavy. „Nezvaný host je nakonec stejně především příběhem o lásce a o přátelství. Příběh filmu se vyvíjí velmi jednoduše. Objevují se v něm humorné momenty, tragické momenty a také momenty nadčasové. Myslím, že příběh reflektuje život samotný,“ uzavírá téma McCarthy.

Thomas McCarthy (rozhovor)
obrazek
Vychází postavy v Nezvaném hostovi z konkrétních lidí, které jste potkal? Jak postupujete při vytváření postav vašich fikčních příběhů?

Někdy si připadám jako investigantivní novinář, který ovšem sbírá data pro fiktivní příběh. Vždy začínám s náznaky a střípky, které postupně skládám dohromady. Například když jsem začal vytvářet postavu stárnoucího profesora ekonomie Waltera Valea, hodně jsem vyslýchal své známé z akademického světa a poslouchal jejich příběhy o skutečných profesorech. Jeden přítel mi vyprávěl o profesorovi, který učí každý rok totožný předmět, který ale každý semestr maže sylabus tohoto předmětu a vytváří jej znovu. Takové jednotlivé minipříběhy a drobné charakteristiky pro mne představují při tvorbě postav velkou inspiraci.

Pokud vytváříte vaše postavy tímto způsobem, víte okamžitě jakým způsobem je propojit v příběhu filmu?

Ze začátku jsem konkrétní představu neměl - propracoval jsem postavy Waltera a Tareka a také první narativní situaci, jejich setkání. Potom jsem dodal Tarekovu přítelkyni, která je v určité opozici proti Walterovi. Dalším úkolem bylo co nejlépe využít Hiam Abbasovou, pro kterou jsem vytvořil postavu Tarekovy matky. Myslím, že neustálé vnitřní napětí mého filmu vychází z tohoto typu práce - divák má při sledování filmu pocit, že je svědkem nemotorného sbližování jednotlivých postav.

Jak vznikla idea použít jako spojovací prvek hudbu?

Hudební motiv byl přítomen v mé práci na Nezvaném hostovi od prvopočátku. Od začátku jsem měl v hlavě motiv starého muže, který se chce na stará kolena naučit hrát na piano. Potom, když jsem přemýšlel o charakteru Tareka, mi bylo jasné, že musí být umělcem - jeho postava je amalgámem celé řady umělců, které jsem potkal během své cesty po Středním východě. A pak mě napadlo využít opozici klasického piána a živelných afrických bubnů. Africký buben džembe navíc dobře symbolizuje multikulturnost hudby jako takové, multikulturnost New Yorku a obecnou možnost vzájemného porozumění.

Pokud se dostáváme k New Yorku, toto město hraje ve filmu velmi důležitou roli. Chtěl jste od začátku točit právě tam?

Ano, New York figuroval v mých plánech od začátku. S kameramanem filmu jsme se shodli na tom, že nechceme vytvořit příliš sentimentální a romantický obraz města, ale že se chceme pokusit vystihnout poetiku newyorské každodennosti. Filmovat v New Yorku je jako žít v New Yorku - někdy se všechno dokonale vydaří, jako například při natáčení bubnového jam-session v Central Parku, jindy se musíte potýkat se špatným počasím, s nekonečnými zácpami na silnici, s neutišitelným hlukem či s jinými problémy.

Jak dlouho jste zkoušeli s herci?

Herecké zkoušky zabraly zhruba dva týdny. Ty dva týdny jsme se snažili být co nejvíc pohromadě a naší společnou ambicí bylo co největší zdokonalení scénáře. Při zkouškách nejde jen o to, aby se herci donekonečna učili repliky, daleko důležitější je společná mravenčí práce na vylepšení scénáře. Po této klíčové práci je důležité věnovat se jednotlivým detailům, například cvičit s Haazem a Hiam jejich akcent: tak, aby opravdu zněli jako matka a její syn, kteří spolu žili v konkrétní oblasti.

Jak se vám pracovalo s hercem jakým je Richard Jenkins - s velezkušeným hercem, který má za sebou velké množství zajímavých rolí?

Ze začátku jsem dal Richardovi scénář, který se pro nás stal základem, na kterém jsme dále společně stavěli. Richard měl během naší společné práce celou řadu podnětů, z nich některé byly zrealizovány ve výsledné podobě filmu: například to, že Walter v průběhu filmu změní své brýle, byl původně Richardův nápad. K takové spolupráci jsem jej však musel přemlouvat, měl zafixováno, že je především hercem a zpočátku takto nechtěl příliš spolupracovat.

Co vás k obsazení Richarda Jenkinse přimělo?

Chtěl jsem někoho, kdo není příliš okoukaný v hlavních rolích. V žádném případě jsem pro svůj film nechtěl nějakou hollywoodskou hvězdu. Proto jsem hledal herce, který je maximálně schopen sžít se se svou postavou. Myslím si, že Richard Jenkins je na předních místech soukromých seznamů u mnoha režisérů. Ještě předtím, než jsem vůbec začal psát scénář, jsem se s Richardem setkal a toto setkání bylo velmi důležité: poté jsem již psal scénář s vědomím, že hlavní roli bude hrát on.

Jaký je váš vztah k tématu imigrantství? Ve filmu toto téma není zpracováno politicky...

Já myslím, že toto téma je v současných Spojených státech a především v New Yorku takřka nevyhnutelné. I při zpracování tohoto tématu jsem se snažil o maximální míru realističnosti - snažil jsem se divákům přiblížit každodenní životní zkušenost obyvatel New Yorku, kteří do USA imigrovali z jiných koutů světa. Nechtěl jsem, aby toto téma z filmu trčelo - šlo mi pouze o to, aby si diváci filmu uvědomili, že takové příběhy se dějí v New Yorku každý den.

Podobné filmy

Hřbitov pro cizince
Josef Dvořák a Jiří Bartoška v dramatu inspirovaném osudy československých letců, příslušn...
dnes 14.35
ČT1
Vlastní pravidla
(Georgia Rule) Se sedmnáctiletou Lindsay Lohan si doma nevědí rady a proto ji její zoufalá...
dnes 14.50
Nova Cinema
Miliónový brouk
(Piedone d'Egitto) Kdo najde brouka, najde poklad! Další díl italské akční série s Budem S...
dnes 20.00
ČT2
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Pondělí 24. 2. 2025 Svátek má Matěj
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz