Outsider

Daniel je prostě mimo. Na finančním úřadě se dozví, že za poslední čtyři roky vydělal v přepočtu sedm dolarů a že je to poněkud podivná situace. Z odpadkového koše vyloví prázdnou láhev, zajde si na pumpu pro pár deci benzínu, nalije je do svého mrňavého Fiatu 500 a odjede. O pár ulic dál špatně odbočí policistům přímo před nosem. Jejich výzvy k zastavení ale nevnímá, protože mu ve sluchátkách hraje Bachův Dobře temperovaný klavír.

Takhle to Daniel kope den za dnem. Přespává v pronajatém přívěsu na periferii Kodaně, občas si něco vydělá tím, že na zeď nasprejuje jméno nového milostného objevu některého ze svých známých, a zásadně neodkládá svá sluchátka. Peníze žádné nemá, ale přesto je přesvědčený, že oni ho o ně chtějí připravit; "oni" jsou pošta, dráhy, lidé z placených parkovišť, berňák ... "Oni" jsou společnost a ta zřejmě funguje na úplně jiné vlnové délce než Daniel. Jednou Daniel doprovází svého nejlepšího kamaráda Dědka do pekařství. Dědek chce udělat dojem na krásnou dívku za pultem, ale zpanikaří a uteče. Dívka se jmenuje Francesca, říká si Franc, teď je zrovna zcela pod vlivem psychodelických houbiček a nakonec je to Daniel, kdo ji musí odvézt domů a uložit. A i když to tak nejdřív nevypadá, je z toho láska. Dědek se s novým vývojem událostí smíří a soustředí svou energii na to, aby složil vytoužené zkoušky na fotbalového rozhodčího. Na rozdíl od Daniela totiž v životě potřebuje co nejvíc pevných pravidel.

Všechno vypadá na nejlepší cestě k happyendu, ale pak se teprve začnou dít věci. Franc otěhotní, Daniel za své sprejerské aktivity vyfasuje podmínku a veřejně prospěšné práce a soudce, který tímto vstoupí do příběhu, opustí svůj dokonale narýsovaný život. Franc začne být hysterická, Daniel prostě zmizí a i soudce se cítí naprosto vykolejený. Franc se opije, Daniel projde pouští a soudce je čím dál ztracenější. A Dědek před zkušební komisí neuspěje. Všichni stojí na křižovatkách svých osudů a nikdo jim nemůže pomoct s rozhodováním, protože jsou přece dospělí.

Outsider je černobílá melancholická komedie ze současné Kodaně. Mohl se však odehrát kdekoliv jinde - všude tam, kde mladí lidé oddalují chvíli, kdy budou muset vzít život do vlastních rukou, nebo kde se těm starším život pod rukama naopak rozplynul.

Outsider je druhý celovečerní film režiséra Dagura Káriho, jehož debut Albín jménem Nói prošel v roce 2003 i českými kiny. Oba tituly k sobě mají blízko. Žonglují s komikou, absurditou a existenciálními situacemi, spojuje je režisérův smysl pro nezvyklý humor, odlehčený tón a svižné dialogy a také jeho cit pro pečlivé zachycení duševních a citových stavů postav. V obou filmech je také hlavním hrdinou mladík, který realitu nebere příliš vážně, dokud mu život nezmění setkání s krásnou dívkou. Ale zatímco sedmnáctiletý Nói se aspoň snaží utéct, dospělý (alespoň co se věku týče) Daniel je ve své existenci zaseklý a nemíní na tom nic měnit. Je pasivní, nezodpovědný, lhostejný, nemyslí na budoucnost a nesnáší závazky, což jsou rysy, kterými se vyznačují i dnešní Evropané mezi dvaceti a třiceti lety. Jestli je Outsider v něčem generační film, tak možná právě v zachycení tohoto "moje problémy se nějak vyřeší samy" přístupu. Omezovat jej jen na něj by však bylo samozřejmě příliš zjednodušující.

Protikladem k nevázanosti Daniela a Franc je postava Dědka, který pravidla dodržuje seč může, tedy pokud se zrovna ze samé frustrace nerozhodne porušit všech deset přikázání za jediný večer. Soudce má od každého z téhle trojice něco; nedá se říct, kým z nich kdysi mohl být, stejně jako není jisté, kdo z nich skončí jako on. Postavami mladých lidí nečekaně konfrontovaných s rodičovstvím se Outsider trefil do jednoho z častých témat filmů na festivalu v Karlových Varech v roce 2005, kde se promítal v sekci Jiný pohled. Zcela v rozporu se svým jménem se v divácké soutěži deníku Právo umístil na skvělém druhém místě s průměrnou známkou 1,06. Outsider byl také uveden v rámci prestižní sekce Un certain regard v Cannes a získal hlavní cenu na filmovém festivalu v Bruselu.

Mimo to Outsider obsahuje scénu zápasu ženského fotbalu, stařenku s motorovou pilou, slony, malé barevné překvapení a jedno z nejkrásnějších milostných vyznání, které se kdy dostalo na filmové plátno. Ke konci vymění slova za obrazy a jen tak mimochodem se dotkne základních věcí lidské existence.

Jakob Cedergren
Zatím nejúspěšnější role absolventa Dánské národní divadelní školy Jakoba Cedergrena byla v dánské kriminální komedii Ukrást Rembrandta. V televizi prorazil hlavní postavou v úspěšném dánském krimiseriálu Edderkoppen (Pavouk). Stal se jednou ze Shooting Star Berlinale 2005.

Tilly Scott Pedersenová
Pochází ze západního Jutska, ale v sedmnácti začala cestovat po celém světě. V New Yorku, kde studovala fotografii, ji objevila modelingová agentura a Tilly pak předváděla v Paříži, Londýně a Milánu. V roce 2001 začala brát lekce herectví a od té doby si v různých mimobroadwayských produkcích zahrála například Ofélii nebo Médeu.

Rune Schjøtt
Spoluautor scénáře Rune Schjøtt vystudoval scenáristiku na Dánské národní filmové škole, ale úspěšně působí i v rádiu jako režisér a producent a pracoval také jako hudební producent a zvukař. V jeho krátkometrážním režijním debutu Pandasyndromet hrál Nicolas Bro a další herci z Outsidera.

Daniel Dencik
Střihač Daniel Dencik absolvoval Dánskou národní filmovou školu v roce 1999 spolu s Kárim a vedle Outsidera stříhal i jeho Lost Weekend a Albína jménem Nói. Podílel se na střihu mnoha skandinávských filmů, například Pěti překážek Jørgena Letha a Larse von Triera. Vedle toho píše i scénáře a vydává sbírky poezie.

Manuel Alberto Claro
I kameraman Manuel Alberto Claro vystudoval Dánskou národní filmovou školu, kde se stal členem kreativního týmu režiséra Christoffera Boeho. S Boem spolupracoval na filmech Panenství a Úzkost a také na Rekonstrukci, která je podobně jako Outsider příběhem podivné lásky v Kodani. Claro dále dělal kameru režisérům jako jsou Morten Giese, Lotte Svendsen, Jytte Rex, Mikael Colville-Andersen, Anders Morgenthaler a další.

Dagur Kári
Narodil se islandským rodičům v Paříži, v roce 1973 a na Island, kde vyrůstal, se dostal až ve třech letech. Je synem významného spisovatele Pétura Gunnarssona. Vystudoval Dánskou národní filmovou školu v Kodani, kde natočil studentské snímky Houslař a Staré koření. V roce 1999 absolvoval půlhodinovým filmem Lost Weekend, který získal čtrnáct cen. Podílel se na islandském povídkovém filmu Villiljós a jako režisér i scenárista celovečerně debutoval komediálním dramatem o sedmnáctiletém mladíkovi ze zapadlé islandské vesničky Albín jménem Nói. Film v roce 2003 běžel na MFF Karlovy Vary i v české distribuci a obdržel osmnáct mezinárodních ocenění, například Cenu diváků v Rotterdamu, prestižní Cenu kritiky Fipresci v Göteborgu nebo The Guardian New Directors Award v Edinburghu. Outsider, který rovněž sleduje osudy tápajících mladých lidí, je Káriho prvním filmem natočeným v dánštině. Kári si ke svým snímkům píše vlastní scénáře a se svou skupinou Slowblow se stará i o hudební doprovod.