Film vypráví příběh mužů, kteří jsou za své zločiny odsouzeni na doživotí a deportováni do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Po svém příjezdu trestanci uslyší od ředitele tábora: Ode dneška patříte trestní správě Francouzské Guayany. Odsouzenci na osm a více let zůstanou po odpykání trestu v Guayaně na práci jako kolonisté po dobu původního rozsudku. Národ vás odepsal. Francie vás vyvrhla. Právě v pracovním táboře se Motýlek spřátelí s vězněm Degou. Myšlenka na útěk je jediné, co ho udržuje při životě. Po jeho prvním neúspěšném útěku se po čase pokusí uprchnout z tábora společně.
Paradoxem Motýlka je, že působí rozvlekle a místy snad až nudně, přestože se v něm pořád něco děje. Jednoznačně nejpůsobivější jsou pasáže na samotce, kde k nepoznání zbídačený McQueen po cele honí šváby a do břečkovité polévky si mačká housenky. Ve druhé polovině příběh dostane trochu větší grády a vězeňské drama se překlopí do dobrodružného filmu skoro ve stylu nějaké méně odlehčené belmondovky. Jenomže ta délka je fakt ubíjející, a i když Motýlek prakticky nevyletí z obrazu, stejně jsem se toho o něm ani o Degovi (Hoffman mi asi kvůli těm brejlím připomínal Jeana Rena z Magické hlubiny) nedozvěděl dost na to, aby mě jejich postavy začaly doopravdy zajímat.
Po cvičném zhlédnutí trailerů na novou verzi musím říct, že vypadá o dost zábavnější a energičtější.
Mezi vězni, odsouzenými k pobytu v trestnici ve Francouzské Guayaně, je také bohatý padělatel Louis Dega a muž přezdívaný Motýlek podle velkého tetování na hrudi. Motýlek, odsouzený na doživotí, je odhodlaný uprchnout, přestože to je podle vězně, který už jednou v Guayaně byl, téměř nemožné. Motýlek ví, že naději na úspěch má jen s pomocí některého bohatého vězně a nabídne Degovi ochranu výměnou za finanční pomoc při útěku a zneškodní dva trestance, kteří se chystali bohatého Degu zabít a oloupit o peníze, které pašuje do vězení. Hned první den se trestanci stávají svědky popravy, kterou bez soudu nařídil velitel.

Dega uplatí jednoho z kápů, aby mohl zůstat s Motýlkem na lehčí práci v táboře, zástupce velitele, kterého Dega podvodem připravil o všechny peníze, ho však pošle na práci do džungle zamořené malárií a krokodýly. Motýlkův první pokus o útěk dopadne špatně, když ho muž, který mu měl za úplatu opatřit člun, zradí a vydá jej lovcům lidí, bývalým vězňům, kteří za dopadené uprchlíky získávají finanční odměnu. Motýlek je odsouzen na dva roky izolace, kde se udržuje v kondici jen díky pomoci Degy, který mu posílá výživné kokosové ořechy. Když je pomoc zvenčí odhalena a on odmítne prozradit, kdo mu pomáhal, je odsouzen k půlročnímu trestu v temnici s omezeným přídělem stravy.

Nelidský trest, který je horší než peklo, přežije Motýlek jen proto, že se v zoufalství živí housenkami a šváby. Na pokraji smrti je po půl roce převezen do nemocnice, kde se rychle zotavuje díky pomoci ošetřovatele Maturetta a Degy, z něhož se mezitím stal díky úplatkům prominentní vězeň ve funkci písaře. Sotva se zotaví, začne znovu připravovat plán útěku. Uniknout je však i tentokrát více než obtížné. Jeden z uprchlíků je zabit ještě v táboře, ostatní uniknou jen díky náhodné pomoci lovce, který zastřelí číhající lovce lidí. S pomocí voru se jim podaří přeplout řeku a dostat se do tábora malomocných, kteří jim pomohou v další cestě. Dostanou se sice do Hondurasu, hned na pobřeží jsou však překvapeni vojenskou hlídkou.

Uniknout se podaří jen Motýlkovi, který je sice zasažen omamnými šipkami, ale probere se v indiánské vesnici, kde se o něj postará jedna z žen. Dokonce od nich na další cestu získá váček s perlami. Jeptiška, které daruje perlu pro chudé, jej provede strážemi, ale když hledá muž úkryt v klášteře výměnou za zbytek perel, vydá jej představená policii. Motýlek se znovu ocitá ve věznici, kde je odsouzen k pěti letům v izolaci, ani po tomto nelidském trestu se však nevzdává. A začíná plánovat další útěk.