Pravidla lásky

Michael Warner a jeho přítelkyně Kelly už spolu tvoří nerozlučný pár víc než jeden a půl roku. A tak není divu, že se Michael jednoho dne zeptá Kelly jestli by si ho nechtěla vzít. Zpočátku je Kelly poněkud vylekaná a zaskočená, protože to je otázka zásadním způsobem měnící její poměrně spokojený život, a tak řekne ne. Jenže nakonec si to rozmyslí a souhlasí, že si ho vezme, nicméně trvá na tom, že to bude svatba nenápadná a skromná. A protože Michael má na podobu svatebního dne velmi podobný názor, slíbí si, že jejich svatba bude malá, hezká a netradiční. Jejich iluze se však začnou rozplývat v okamžiku, kdy svůj úmysl oznámí rodině a přátelům. Každý z nich má totiž pocit, že do toho má právo mluvit a každý se vytasí s nějakou svatební tradicí, kterou je nutno bezpodmínečně dodržet, protože od toho přece tradice jsou, a malá hezká netradiční svatba se začne rozrůstat v děsivé pompézní monstrum, které se ve snech Michaela a Kelly pomalu ale jistě mění v noční můru. Hlavní zásluhu na tom má Kellyina matka Carol, odhodlaná udělat ze svatby velkolepou slávu, po které kdysi sama toužila, ale nemohla si ji dovolit. Než se dvojice zmůže na aktivní odpor, hektické přípravy jim přerostou přes hlavu a zdá, že už je nic nedokáže zastavit. A oni dva už vůbec ne, protože o ně zdá se vůbec nejde. V tuto chvíli mají stále Michael a Kelly jen tři možnosti. Rozejít se a tím se monstrózní veselici vyhnout, nějakým radikálním krokem zabránit chystané svatební noční můře nebo rezignovat a se situací se smířit. Kterou z možností nakonec Michael a Kelly zvolí?