fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Ukázka    Fotky    

60%
komedie / krimi / mysteriozní, Německo/Česká republika, , 94 min., od 15 let
Kinopremiéra v ČR 13.8.2015

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ocenění: 2015, Český Lev, Zvuk, Cristoph Chevallerie


Ukázka
02:35



Mysteriózní detektivka o pátrání po chuti do života na vrcholcích Krušných hor.
Příběh neotřele a originálně vyprávěného filmu se odehrává v současném Německu a Česku, jeho hlavní část pak na pomezí - v malém městečku uprostřed lesů na hřebenech Krušných hor. S lehkým komediálním nadhledem nabízí mix napínavé detektivní zápletky s místy až dokumentárně realistickým pohledem na dnešní Sudety. Hlavní postavou je stárnoucí inženýr Julius Schmitke. A také Krušné hory, které byly, stejně jako Schmitke, už téměř úplně prázdné a zničené, ale v současnosti se dávají znovu dohromady a život se do nich pomalu ale jistě vrací.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Komedie? U závěrečných titulků se asi budete přiblble usmívat, ale komedie to určitě není. Ale co vlastně to je. V první řadě určitě překvapení, v druhé řadě excelentní přestavení Petera Kurtha a v neposlední řadě film, který diváka nenechá vydechnout. Posraný hory...
Všechny komentáře k filmu 3+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Schmitke

Julius Schmitke je postarší německý inženýr, jehož osamělý život se skládá především z málo vzrušující práce, ukecaného mladého kolegy a občasného zvláštního vábení lesa. Když je jednoho dne pověřen opravou staré větrné elektrárny, kterou kdysi sestrojil a která má teď nevysvětlitelně pořád poruchy, není z výletu na českou stranu Krušných hor příliš nadšený. Podivný kraj hlubokých lesů, opuštěných dolů a stejně tak podivných lidí v něm mnoho důvěry nevyvolává. Když mu ale v noci záhadně zmizí kolega, musí Schmitke vstoupit mezi mlhou zahalené stromy. Snímek spojující komediální nadsázku a mysteriózní atmosféru vznikl v česko-německé koprodukci.


O filmu

obrazek
Film se odehrává v současném Německu a Česku, jeho hlavní část pak na pomezí těchto dvou zemí - v malém městečku uprostřed lesů na hřebenech Krušných hor. S lehkým komediálním nadhledem nabízí mix napínavé detektivní zápletky s místy až dokumentárně realistickým pohledem na dnešní Sudety, který těží z „magického realismu“ tamního prostředí. Hlavní postavou jsou totiž kromě Julia Schmitkeho právě Krušné hory, které byly, stejně jako Schmitke, už téměř úplně prázdné a zničené, ale v současnosti se dávají znovu dohromady a život se do nich pomalu ale jistě vrací.

Německý inženýr Julius Schmitke patřil v 90. letech mezi elitu konstruktérů větrných elektráren. Schmitke, kdysi eso ve své profesi, se ale nyní cítí starý a nepoužitelný, stejně jako jeho kdysi objevné patenty. Zdá se, že celý svět je proti němu: Vlastní tělo ho bolí a vrže při každém pohybu, moc si nerozumí s dcerou, ve firmě je tak trochu navíc… Šéf ho nakonec posílá na misi, na kterou se podle něj už nikdo jiný nehodí, kamsi na českou stranu Krušných hor. Má tam opravit starou větrnou elektrárnu - turbínu C 174, která nepřestává vrzat tak jako jeho tělo. Po příjezdu do Čech se Schmitke vzpamatovává z kulturního šoku a ze svérázné krušnohorské atmosféry. Je obklopen krásnou, přitom ale záhadně působící přírodou, všude kolem jsou přítomné otisky historie. Elektrárnu se ze záhadných důvodů nedaří opravit. A podivnosti se množí. Hned druhý den zmizí jeho kolega, opravář Thomas, po kterém zbude jen nabourané auto stojící na kraji temného lesa. Nikdo o Thomasovi neví, nikdo ho nehledá. Schmitke je nucen po něm začít pátrat. Čím déle chodí po nevlídně zamlžených horách, tím víc se noří do tajuplného a bizarního světa krušnohorské vesničky a lesů, ze kterých se nepřestávají ozývat zvláštní hlasy. Čím dál tím více mu k jeho překvapení celá tato výprava do hrozivé a neznámé džungle začíná připadat jako návrat do starých známých míst. Postupně se seznamuje s místními lidmi, kteří na něj ze začátku působili naprosto cize a vzdáleně. Vypadá to ale, že krásná podnikatelka, blonďatá amazonka Julie, drzá vesnická puberťačka Julinka nebo podivínský geolog Kryšpín mají možná něco společného nejen s Thomasovým zmizením, ale snad dokonce i přímo se samotným Juliem Schmitkem...

Štěpán Altrichter (rozhovor)
obrazek
Film vychází z povídky spisovatele a scenáristy Tomáše Končinského s názvem Julius Schmitke proklouznul smrti jako neobratný tuleň, čím vás zaujala?

Povídka mě zaujala hlavně svým protagonistou a oblastí Krušných hor. Častokrát jsme se tam jeli podívat, takže jsme scénář napsali při cestách. Taky se mi líbilo to pomyšlení, jak moc těžké by bylo převést zrovna tuto povídku do filmu. Dále se mi líbilo, že je to příběh muže, který se tak trochu ztratil a snaží se najít sám sebe. Neměli jsme velký rozpočet na speciální efekty, takže jsme se rozhodli převyprávět ten příběh jinak - tak, aby se divák vcítil do našeho hlavního hrdiny a cítil ten svět kolem sebe skrz přírodu nebo vjemy jako zvuky. Je to vlastně takový magický realismus.

Váš film není snadné žánrově zařadit. Jak byste jej charakterizoval vy sám?

Je to taková mysteriózní komedie. Někteří lidé tomu říkají české Twin Peaks, protože stejně jako v seriálu Davida Lynche přijede pár cizinců do malého městečka kde už funguje určitý systém a místní nemají zrovna radost při pomyšlení, že jim tam přišli vetřelci, kteří se montují do jejich záležitostí. Schmitke je extrémně pragmatický německý inženýr a obyvatelé našeho města Chřmelova jsou zase více propojení s přírodou, například postava geologa Kryšpína, který se perfektně zahrán Petrem Vrškem.

Jací filmoví tvůrci jsou vám největší inspirací?

Když mi bylo asi 11, můj bratranec a scénárista Schmitke Tomáš Končinský už studoval na FAMU a vzal mě do kina na Lost Highway od Davida Lynche. Posttraumatický stresový syndrom z tohoto zážitku vydržel dodnes a je asi jeden z největších důvodů, proč dělám filmy. Filmy, které nejsou tolik logické a nějakými chytrými texty uchopitelné, ale spíš filmy pro podvědomí, filmy jako sen, jako trip. Když už divák zasedne do té zatemněné místnosti a daruje filmaři hodinu a půl svého života, tak ať aspoň zažije něco, co se mu zavrtá do hlavy jako ty nejdivnější zážitky ze života, o kterých si pak povídáme ještě roky.

Peter Kurth byl od začátku jasná volba? V Německu je známým a oblíbeným hercem, jak reagoval na nabídku zahrát si ve studentském filmu?

Postava Schmitkeho byla napsaná Peterovi Kurthovi přímo na tělo. Šel jsem se na něj několikrát podívat do divadla a chtěl jsem mu dát přečíst hotový scénář. Jednou jsem sebral odvahu a opravdu za ním šel, požádal jsem ho o 5 minut, dal mi tehdy jen 1. A jak vidíte, tak to fungovalo.

Zásadní roli ve vašem celovečerním debutu hrají Krušné hory, stále se tam vracíte?

Tak nějak všeobecně cítím, že jsem s přírodou propojen. A Krušnými horami jsem často projížděl, když jsem cestoval mezi Prahou a Berlínem. Přijde mi škoda, jak moc jsou mezi Čechy neznámé a podceňované. To místo je tak zajímavé, úplně z toho cítíte tu historii. Je to takový náš divoký západ a jednou bych si tam chtěl pořídit chatu, tak moc je to místo inspirativní.

Jak dlouho trval proces tvorby - od nápadu po poslední klapku? Která fáze byla nejnáročnější?

Se Schmitkem jsem strávil skoro 4 roky. Nejdřív jsme psali několik verzí scénáře, navíc to muselo být přeloženo do angličtiny a němčiny, takže tam panovala taková jazyková schizofrenie. Naštěstí byl vždycky kolem náš producent Tomáš Vach, který celý ten proces ohlídal, sehnal potřebné finance, které jsme potřebovali pro realizaci a zajistil nám účast na několika světových festivalech.

Film Schmitke měl světovou premiéru na mezinárodním filmovém festivalu v Busanu v Jižní Koreji, jak na specifický český humor reagovali diváci v Asii? A do jaké míry bylo odlišné divácké přijetí filmu při české premiéře na Febiofestu?

Byl jsem hodně překvapen těmi pozitivními reakcemi, které jsme dostali v Koreji. Film tam byl promítán v češtině a němčině, s anglickými a korejskými titulky. Vlastě se tam lidi moc nesmáli, ale líbila se jim ta mysteriózní část, protože tam možná viděli ten vliv Haruki Murakamiho. Před českou premiérou jsem byl hodně nervózní, skoro celý film je v němčině a dělá si srandu jak z Čechů tak Němců. Ale atmosféra v sálech byla skvělá, stejně tak jsem spokojený s recenzemi, které jsme dostali.

Jaké jsou vaše aktuální pracovní plány?

Momentálně pracuji na dvou scénářích. Jeden je inspirován mým dětstvím, když jsem se odstěhoval z Prahy, města plného kultury, do malé jihoněmecké vesničky. Bylo to dost hrozné, navíc moji rodiče neuměli ani slovo německy a omylem mě poslali na dívčí školu. V té době mi bylo 13, před pubertou, takže jsem všechny holky považoval za mimozemšťany. Chtěli bychom z toho vytvořil vtipnou komedii o dospívání, s euro dance hudbou z 90.let, takže takový příběh pro každého, kdo ví, jaké to je být outsider.

Pak pracuji na dalším projektu, který je trochu temnější. Je to noční příběh z prostředí berlínských klubů, o vykořeněnosti a prázdnotě, taková kritika dnešní společnosti a doby.

Zároveň si i myslím, že kvalitní scénář je to nejdůležitější a že scenáristika je ta nejpodceňovanější profese u filmu. Neustále hledám nějaké dobré příběhy, nápady a scénáře, takže jestli něco máte schované v šuplíku a líbí se vám můj styl, tak mi to pošlete na stepan.altrichter@gmail.com.

Tomáš Vach (rozhovor)
obrazek
Producent je u zrodu filmu od začátku do konce. Která fáze vás nejvíce a naopak nejméně bavila? Byla i nějaká krizová místa? A jste s výsledkem spokojen?

Těžko říct. Každá fáze měla něco do sebe a byla pro mě velkou školou. Nejeuforičtější pocity jsem asi měl, když jsme získali podporů od Státního fondu a věděl jsem, že naše „dítě“ se opravdu narodí. Nejnáročnější pak byl konec natáčení, kdy jsem byl absolutně vyčerpaný a 4 dny jsem nevylezl z postele. Skoro pokaždé když film vidím, tak mě napadne co šlo udělat lépe, ale to už tak bývá. S výsledkem jsem velmi spokojen, hlavně z přijetí samotným publikem.

Film je záležitostí týmovou - jaký byl váš producentský vklad do výsledné podoby Schmitkeho?

Myslím, že u tohoto filmu každý dělal dost věcí, které jsou mimo jeho profesi. Takže já jsem kromě kreativního vlivu na tvorbu scénáře a výsledný střih například dělal i řidiče a nebo pomáhal holkám z výpravy. Jinak shánění peněz a partnerů, což se mi myslím povedlo.

Celovečerní film Schmitke není vaší první spoluprací se Štěpánem Altrichterem, českým režisérem žijícím v Berlíně. Můžete připomenout, co máte za sebou, případně, co dalšího společně plánujete?

Schmitke je naší první spoluprací na poli celovečerního filmu, nicméně máme za sebou již krátký film Did Michael Knight End the Cold War?, který byl takovou spoluprací mezi FAMU a HFF Potsdam. Aktuálně se Štěpánem vyvíjíme několik projektů. Jednu komedii inspirovanou Štěpánovým dětstvím omylem částečně stráveným na dívčím gymnáziu a temný thriller z prostředí berlínských nočních klubů.

Schmitke byl s úspěchem uveden na mezinárodních filmových festivalech v Cottbusu, v Jižní Koreji i na tuzemském Febiofestu. Počítáte s účastí na dalších filmových festivalech?

Čekají nás aktuálně 2 festivaly v ČR- Finálě Plzeň a Festival Na Hranici. Ještě čekáme na potvrzení od Karlových Varů. Ze zahraničních nás potom čekají festivaly jako Taranto, Schwerin a Neiße Filmfestival. Stále doufáme, že film vyberou na nějaký exotičtější festival. Moc nás totiž tyto cesty inspirují do budoucna.

Jaké jsou vaše další pracovní záměry?

Teď je nejaktuálnější vyřešit firmu, kde budu realizovat svoje projekty do budoucna. Mým snem je realizovat mix komerčních a uměleckých projektů. Jedny na složenky a druhé pro seberealizaci. Jinak bych se rád stále více soustředil na kreativní část mojí práce.

Petr Vršek (rozhovor)
obrazek
Řečeno slovy režiséra Štěpána Altrichtera, natáčeli jste v němčině s českým humorem - myslíte, že bude srozumitelný německému publiku?

Český humor pochopí německé publikum po svém. Například na mojí postavu budou nahlížet jinýma očima, něž český divák a tím vlastně svým vnímáním mojí postavu obohatí, což je jedině dobře. Myslím si, že pro německého diváka možná bude Kryšpín ze vzdálenější planety, než pro toho českého.

Co bylo klíčové při vašem rozhodování, zda přijmout hlavní roli v česko-německém studentském filmu? Nebo jste kývnul bez váhání?

Kdo bude hrát Kryšpína se rozhodovalo poměrně dlouho a vůbec ze začátku nebylo jasné, jestli nebudu hrát starostu, hospodského, nebo Kryšpína... Nakonec to takhle krásně vykrystalizovalo a já byl strašně rád za geologa Kryšpína, protože to je postava, která si trošku pohrává se Schmitkem, ale nevíme, jak si Krušné hory pohrávají s Kryšpínem. A tohle balancování mi dalo tvůrčí svobodu ke zplození postavy Kryšpína. Neváhal jsem ani vteřinu a nezbývalo mi, než se vášnivě vrhnout na němčinu jako na svoji dosud neposkvrněnou milenku.

Zůstal vám v hlavě z natáčení Schmitkeho nějaký zásadní zážitek? Třeba ze setkání s krušnohorskou přírodou a lidmi?

Nejkrásnější zážitek z natáčení jsem měl při natáčení v cínovém dole, který příroda za ty roky doslova pohltila. Fakt tajemný a čarokrásný moment!

Jaká byla spolupráce s mezinárodním týmem mladých filmařů?

Lidem, kteří pracovali na filmu Schmitke, šlo o jediný výsledek - najít společnou řeč a to se opravdu povedlo. Štěpán Altrichter je moc šikovný, vybral si k sobě skvělý tým. Rozuměli jsme si i s Peterem Kurthem, ačkoliv jsem ne vždy věděl, o čem mluví, protože neumím německy.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Středa 26. 2. 2025 Svátek má Dorota
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz