Sin City - město hříchu

Detektiv John Hartigan chce před odchodem do předčasného důchodu uzavřít případ jedenáctileté Nancy Callahanové, unesené psychopatickým, sériovým vrahem. Kriminálník Marv zase potkal tu nejkrásnější ženu ve svém životě. Voněla jako anděl a darovala mu nejúžasnější milostnou noc. Ale ráno vedle něj Goldie leží mrtvá. Tohle nemůže Marv nechat bez pomsty. A pak je tu ještě tajuplný muž Dwight, pokoušející se zabránit válce policie a mafie s gangem prostitutek. Film s třemi různými hrdiny spojuje místo děje, Basin City… Příběh byl inspirován akčním, kultovním komiksem Franka Millera, který se vedle známých filmařů Roberta Rodrigueze a Quentina Tarantina na natáčení také režijně podílel.

<>Obrázek nenalezen<> Miller vs. Rodriguez
Robert Rodriguez je již dlouhou dobu obdivovatelem komiksů. Sin City je však pro něj něčím výjimečným. Je totiž naprosto odlišné a specifické. Pokaždé, když otevřel první stránku knihy, byl tímto městem okouzlen. Když se rozhodl Sin City zfilmovat, nechtěl dělat adaptaci ... Chtěl přímo přenést obrazy ze stránek knih na filmové plátno. Byl si jistý, že za pomoci digitální technologie dokáže zachytit každý obraz Millerových knih - každou tlustou, černou linku, křehké siluety, nebezpečné postavy.

Nic není však tak snadné, jak se zdá. Rodriguez předpokládal, že Miller bude skeptický ... a byl. Rodriguez se nenechal odradit a rozhodl se dokázat Millerovi, že může zpracovat jeho komiks do filmové podoby bez toho, aniž by ztratil jeho srdce nebo duši. Natočil pár zkušebních záběrů, aby Millerovi ukázal, jakou má představu. A tím si Franka získal.

Rodriguez také chtěl, aby byl Miller ve středu všeho dění. Jeho přítomnost měla zajistit přesné a dokonalé zpracování předlohy. Aby však Millera respektovali i herci a štáb, rozhodnul se ho Rodriguez přizvat jako druhého režiséra. To však bylo v rozporu s pravidly Director's Guide of America, jehož byl Rodriguez členem. Takže raději ukončil své členství, než by neměl Millera na place. Frank byl rád, že takto může mít stále kontrolu nad svým "dítětem".


Návštěva Quentina Tarantina
Sin City - město hříchu bylo poctěno výjimečnou návštěvou režiséra Quentina Tarantina. Ten přijel na pozvání Roberta Rodrigueze, aby natočil rozsáhlou scénu v příběhu Velká tučná zabijačka. Za svoji práci dostal honorář ve výši 1 dolaru. Tarantino a Rodriguez již dříve spolupracovali na několika filmech - např. Rodriguez dostal za hudbu k Tarantinovýmu Kill Bill také honorář 1 dolar. Dlouho mezi nimi však panovaly neshody v otázce budoucnosti kina - klasický film nebo digitální video. Aby Rodriguez přesvědčil Tarantina o výhodách digitálních kamer, ukázal mu některé z experimentů, které natočil pro Sin City - město hříchu. Quentin byl překvapen tím, jak perfektně dokázal zobrazit celé město a patřičnou atmosféru noirového filmu.

Tarantino natočil pro Sin City - město hříchu scénu ve Velké tučné zabijačce, kde Dwight a Malej Jackie jedou autem v dešti a Dwight je přesvědčený, že mrtvý Malej Jackie s ním mluví. To, co by za normálních podmínek točil týden, měl s Rodriguezovým stylem hotové za jeden den. Tarantino měl zcela volnou ruku. Byl na natáčení skvěle připraven a vše měl doladěné do nejmenších detailů. Pro herce byla náhlá změna režiséra také zajímavá. Jeho přístup byl odlišný od Rodrigueze i Millera, ale ačkoliv měli všichni tři režiséři odlišné názory a vizi, celek působil velmi organizovaně a přirozeně.

Během natáčení Tarantino také přiznal, že vidí v digitálu výhodu. Scéna, kterou točil, by za normálních podmínek tolik nevynikla - vynikající herecké výkony a déšť, který bubnuje do kapoty auta, přičemž každá kapka je zachycena. Při tomto druhu práce nemusel Tarantino tolik bazírovat na detailech a více se věnovat hercům. Jak sám říká, ,Byla to veliká zábava.'


<>Obrázek nenalezen<> Tři povídky z temného srdce města
Z Millerových komiksů si Rodriguez vybral tři povídky - Drsný sbohem, Velká tučná zabijačka a Ten žlutej parchant.

Herce Sin City - města hříchu získal Rodriguez neobyčejně rychle. Byl přesvědčen, že pro tento film mohou získat vynikající herce. Věřil, že když herci uvidí úvodní scénu filmu, kterou pro tyto účely natočil, budou sami žádat, aby v jeho filmu mohli hrát ... A všichni souhlasili.

1. povídka - Drsný sbohem
Je příběhem Marva, drsného rváče, který si vždy hleděl svého. Jednou vezme Marv domů božskou krásku jménem Goldie, ráno ji však najde mrtvou. Vydá se tedy hledat jejího vraha, aby pomstil ztrátu jediné lásky.

Marv je mohutný chlap, rváč, který má hroznou smůlu. Zamiluje se do krásné dívky, kterou však ráno najde mrtvou. Marva hraje Mickey Rourke, který již dříve spolupracoval s Rodriguezem na Kdysi dávno v Mexiku. Podle Millera byl Mickey od prvního setkání jasným Marvem. Rourke se do města Sin City doslova zamiloval a příběh Marva ho opravdu oslovil. Při natáčení se tedy snažil maximálně splynout s Millerovou postavou a udržet tak celistvost tohoto díla.

Marvovu přítelkyni na jednu noc a jedinou skutečnou lásku Goldie hraje Jaime King. Jak Kingová uvádí, většina žen v Sin City jsou prostitutkami a mají velikou moc. Goldie je v nebezpečí, a tak hledá někoho, kdo by jí pomohl. Potká Marva, který má moc a sílu, ale zároveň je citlivý a milý. Sice ji nedokáže ochránit, ale může pomstít její smrt. Pro Kingovou byla práce na Sin City - městě hříchu zcela novou zkušeností. Nikdy před tím komiks netočila a líbil se jí i styl natáčení, při kterém využívali herci především svou představivost a kreativitu. Když Marv pátrá po vrahovi Goldie, narazí na noční můru všech lotrů: děsivě klidného, kanibala Kevina. Tato role znamenala naprostou změnu žánru pro Elijaha Wooda. Woodovi se na této roli líbily bojové scény, kdy byl zavěšen do popruhů a mohl dělat různé druhy výkopů a výskoků. Postava Kevina je brutální, ale dle Woodových slov má i svoji duši. Nachází určité uspokojení v zabíjení a pojídání lidí. V podstatě tak hledá lásku.

2. povídka - Velká tučná zabijačka
Je povídka o Dwightovi, soukromém detektivovi, který stále zkouší nechat všechny trable za sebou, i když ho nepřestanou pronásledovat. Poté, co je ve Starém Městě zabit policajt, nezastaví se Dwight před ničím, aby ochránil své přátele - pouliční holky.

Srdcem další povídky Sin City - města hříchu je Dwight, tvrdohlavý bývalý novinář a jediný muž, na kterého se "pracující" dívky Sin City mohou spolehnout. Snažil se změnit svůj život. Ale když začnou ve Starém Městě potíže, je Dwight opět připraven se dát do boje a ochránit své přátele. Rodriguez a Miller obsadili do této role držitele Zlatého Glóbu Clivea Owena. Sice si zpočátku nebyli jistí, zda dokážou mezi herci najít někoho tak drsného, jako je Dwight, ale nakonec objevili Clivea, který byl pro ně přesnou kopií Dwighta. Samotnému Owenovi se postava Dwighta líbí - drsný muž se slabostí pro ženy. Jak sám říká, bavilo ho hrát v něčem, co se naprosto lišilo od jeho předchozích projektů.

Jak se příběh rozvíjí, musí se Dwight spojit s božskou a vášnivou Gail, šéfkou místních prostitutek, která kdysi Dwightovi zachránila život a pomohla mu získat novou totožnost. Gail, zjevení ve vysokých botách, s koženými pásky, dýkami a uzi, hraje Rosario Dawson.

Jak Miller uvádí, je Gail velmi náročná role, protože musí mít mnoho různých podob. Musí být velmi sexy, tvrdá, vášnivá a také vtipná. Rosario myšlenka převést do filmu tento zajímavý svět zaujala a postava Gail se jí zalíbila a ztotožnila se s ní. Pokaždé, když se oblékla do jejího kostýmu, učesala si vlasy a nalíčila se, cítila, jako bych se stala tou divokou, nepříčetnou, bláznivou ženou. Jednou z nejoblíbenějších postav Franka Millera v Sin City - město hříchu je místní servírka Shellie, která prochází všemi třemi příběhy filmu, ale klíčovou roli hraje v Dwightově povídce. Shellie se Dwight líbí, ale to nesnese žárlivý Malej Jackie. Pro roli Shellie měli Rodriguez s Millerem jasnou favoritku, kterou byla Brittany Murphy. Brittany je přesným ztělesněním Shellie. Dokonce když si Miller při tvorbě Sin City představoval, jaký by Shellie mohla mít hlas, představoval si Brittany. Shellie je jiná, než ostatní holky Sin City. Prochází všemi třemi příběhy, je velmi jemná a čistá, a přesto dobře zapadá do prostředí Sin City. I když Brittany natáčela pouze dva dny, byl to pro ni nezapomenutelný zážitek. Atmosféra při natáčení byla tak uvolněná a kreativní, až tomu sama nemohla uvěřit.

Malýho Jackieho, kdysi poctivého, ale dnes zkorumpovaného policajta, který ve Starém Městě Sin City vyvolává spoustu problémů, hraje držitel Oscara Benicio Del Toro. Tento talentovaný herec nejen dokonale využil svého všestranného hereckého umění, ale také, podle slov Franka Millera, ztvárnil Malýho Jackieho přesně tak, jak ho Miller nakreslil. Del Tora zaujala možnost převést nakreslené rámečky do světa lidí. Všichni herci museli přijít na to, jak do sebe dostat z kreseb dynamiku. Vyplnit ta prázdná místa mezi jednotlivými obrázky. To vyžadovalo notnou dávku představivosti a improvizace. Aby se Del Toro více přiblížil své postavě, konzultoval s Frankem minulost Malýho Jackieho, který býval hrdinou, ale postupem času se z něj stal surovec a bezcitný chlap. Dokonce se i domlouval s odborníky, jak má vypouštět cigaretový kouř z úst, aby vypadal přesně jako Malej Jackie.

Miho, němou bojovnici-samurajku, hraje Devon Aoki. Nelítostná ale úžasná postava herečce učarovala. Miho se od ostatních postav Sin City liší tím, že je němá. Tím bylo její ztvárnění náročnější, protože její pohyby musí jasně a zřetelně vyjadřovat její pocity a záměry. Aby herečka dosáhla Mihoiny fyzické kondice a získala potřebnou dovednost v boji s mečem, trénovala se třemi různými instruktory karate. Snažila se mentálně přiblížit této postavě a dosáhla toho právě díky tvrdému výcviku. Naučit se tedy používat celý bojový arsenál: meč Kitano, luky a šípy, hůl apod.

Manute dokáže dát takovou ránu pěstí, jako by vás zasáhl nákladní vlak. Je záhadný a zároveň smrtelně nebezpečný. Hraje ho Michael Clarke Duncan, který již dříve zazářil ve snímku Daredevil, natočeném také podle Millerova komiksu. Duncan byl nadšený z možnosti opět ztvárnit Millerovo dílo... ale ve zcela novém stylu. Z počátku nevěřil, že se filmařům podaří Sin City natočit. Výsledek ho však nadchl. Svoji postavu vnímá jako moderní mýtus. Dle jeho slov Manute poslední bodyguard, chlap, který splní jakýkoliv příkaz. I když je do krve zbitý, vždy vstane a bojuje dál. 3. povídka - Ten žlutej parchant
Nakonec je tu historka Johna Hartigana - posledního čestného policajta ze Sin City. Odpočítává mu poslední hodina jeho kariéry, když přijme poslední nabídku - ochránit jedenáctiletou dívku před sadistickým synem senátora... s nečekanými následky.

Pokud je v Sin City jediný kladný hrdina, je jím John Hartigan. Poslední čestný policista ve městě se chystá na odpočinek. Ale má před sebou poslední úkol: zachránit jedenáctiletou Nancy Callahanovou ze spárů pomateného syna senátora Rourka. Pro roli Hartigana měl Robert Rodriguez okamžitě vybraného Bruce Willise. Bruce Willis představuje novodobého rytíře a mimo jiné v černobílé vypadá skvěle. Frank Miller řekl: "Pokud je Mickey Rourke Dionýsem tohoto filmu, pak Bruce je jeho Apollem."

Bruce Willis je již dlouhá léta fanouškem Millerova Sin City, a když mu Rodriguez ukázal úvodní scénu Sin City, okamžitě souhlasil. Byl to pro něj ten vizuálně nejpůsobivější kousek filmu, jaký kdy viděl. Willis je také fanouškem Hartigana. Obdivuje na něm jeho schopnost a odhodlání vyměnil svůj život za život malé holky ...

Nancy Callahanová je dnes miláček Sin City. Můžeme ji vidět ve dvou podobách. Jednou je jedenáctiletou holčičkou v obrovském nebezpečí - hraje ji Makenzie Vega. A pak je půvabnou devatenáctiletou exotickou tanečnicí, která je jako světlo v temnotě města s telěm Jessiky Alba.

Jessiku Alba život a chování Nancyným okamžitě zaujaly. Její příběh je nádherný a romantický. Nancy je v Sin City jedinou osobou, která je plná nadějí ...

V příběhu Johna Hartigana je protivníkem Roark junior, šílený psychopat, který po rvačce s Hartiganem upadne do kómatu. Jeho otec však najme nejlepší odborníky, aby ho dali opět dohromady. Díky několika vedlejším efektům se však z Rourka juniora stává Žlutej parchant - stvůru tak odporná, žlutá a vysloveně zavánějící jako celá jeho osobnost. Roli Roarka juniora a Žlutýho parchanta si zahrál Nick Stahl. Původně chtěli Miller a Ridriguez obsadit do rolí Roarka juniora a Žlutýho parchanta dva různé herce, ale Stahl přesvědčil Rodrigueze, že zahraje oba. Ze začátku si tím Rodriguez nebyl jistý, a tak požádal Nicka, aby mu nechal na záznamníku nějaké vzkazy - zřetelným hlasem Žlutýho parchanta. V příběhu je hlas jediná věc, kterou dokáže Hartigan po proměně rozeznat. Rodriguez na tuto dohodu téměř zapomněl, kdyže se mu začaly na záznamníku objevovat skutečně hrůzu nahánějící vzkazy.


Sin City: Jak bylo město vybudováno
Začalo se s jednoduchým náčrtem: kresbami a příběhy Franka Millera. Rodriguez věděl, že bude muset zajít až na samý okraj digitální filmografie, aby zachytil ten deštivý, přesně ohraničený jas, který prostředí Sin City charakterizuje. Chtěl zachytit vizuální výjimečnost knih Sin City. Točil proto na zeleném pozadí, neboť vytvořit vizuální efekty a světlo z Millerových knih by bylo fyzicky nemožné.

Rodriguez byl na tuto cestu připravený; použil podobné techniky jako v Spy Kids - nejmodernější digitální kamery, které natočily herce před zeleným plátnem. Team odborníků poté zpracoval počítačem nakreslené pozadí, které vycházelo přímo z komiksových designů, a vytvořili celkový vzhled a dojem stejný jako v Millerových dílech. Jak Rodriguez říká, práce se zeleným pozadím je stejná, jako když nejprve nakreslíte postavy (natáčení herců), a pak doplníte pozadí (pomocí počítačem vytvořeného města). Díky tomuto systému se mohl režisér více soustředit na herce - na to, jak komiksové postavy ztvárňují.

Studia Troublemaker
Kvalitní technické vybavení, zkušený štáb a kreativní atmosféra - to vše bylo k dispozici ve studiích Troublemaker v Texasu. S nejmodernějším digitálním vybavením vnímá Rodriguez Troublemaker jako skutečný svět fantazie. Cokoliv ho během natáčení napadlo, mohl okamžitě zrealizovat. Ve studiu nebylo přesně dané prostředí, a tak mohli herci plně rozvinout svoji fantazii.

Zelená stěna
Pro většinu herců byla práce se zeleným pozadím neobvyklou zkušeností. Při hraní používali minimum rekvizit a někdy i jejich herečtí partneři byli ve scéně pouze virtuální na zeleném pozadí. Největší inspirací pro ně zůstávaly kresby v Millerových knihách. Ze začátku jim to připadalo hodně zvláštní - prostředí, kde je vše naprosto ve vaší mysli a ne skutečně na place. Řešením bylo nevěnovat pozornost okolí a soustředit se na dotváření děje. Hercům také vyhovovalo svižné tempo a široká flexibilita natáčení s HD kamerami. Nemuseli mít obavy, zda se záběr zdařil, či ne. Kamery natáčely stále, což hercům dávalo značný prostor pro kreativitu. Film byl natočen s novými značkovými kamerami Sony HFC-950, které v současné době představují vrchol v digitální technologii. Kamera, kterou používal George Lucas při natáčení Star Wars: Episoda III - Pomsta Sithů, zvedá laťku mnohostrannému využití ve filmu.

Skoro všichni, kteří byli do výroby zapojeni, se cítili s tímto novým druhem natáčení spjati. Bylo to, jako by Robert a Frank vynalezli jiný druh filmu. Pro tento druh natáčení neexistuje žádné omezení - počasí, noc či den, realita ... Vše je o vytvoření imaginárního světa.


Vizuální efekty
Poté, co herci natáčeli před prázdným pozadím, připravoval další team počítačový svět, který vycházel přímo z Millerových knih. Cílem bylo smíchat reálné fotky s grafikou, ale finta spočívala v nalezení rovnováhy. Doladěním osvětlení a natáčení si Rodriguez hrál s proměnlivostí siluet, stínů a extrémních kontrastů. Také se rozhodl přidat několik barev pro jinak vysoce kontrastní atmosféru. Barvy používal jako velmi silný nástroj buď k zvýraznění, nebo naopak zjemnění určitého prvku.

Prostředí Sin City bylo vytvořeno ve studiích Troublemaker. Když přišel čas si pronajmout studio na doladění speciálních efektů, učinil Rodriguez nečekané rozhodnutí. Místo jednoho studia si pronajal tři - každé pro jeden příběh. Díky tomu mohly jednotlivé příběhy získat svůj vlastní výrazný, charakteristický a dokonalý vzhled.

Hybride Technologies pracovaly na Drsným sbohem; Café FX pracovalo na Velké tučné zabijačce a The Orphanage dodalo vizuální efekty k Tomu žlutýmu parchantovi.

Každé z těchto studií se do Sin City maximálně ponořilo, aby uspokojilo Rodriguezeovy požadavky. Teamy se snažily získat temnější tmavé a světlejší bílé barvy, vzrušující efekty, ale zároveň jednoduchost a přesnost. Masky
Greg Nicotero z KNB EFX s Rodriguezem spolupracoval již dříve, ale Sin City - město hříchu bylo něco naprosto odlišného od všech předešlých snímků. Nicotero sám četl komiksy léta před tím, než se na něj Rodriguez obrátil. Ale nikdy si nedokázal představit, že by bylo možné jejich vzhled vytvořit pomocí skutečných lidských obličejů. Proto použil knihy přímo jako předlohu pro masky všech těch nejstylovějších postav, včetně Marva, Žlutýho parchanta, Hartigana a Malýho Jackieho.

Miller a Rodrigeuz věděli, že masky budou zapotřebí, ale chtěli, aby Nicotero rozbité nosy, viditelné jizvy a hranaté brady, které jsou pro Sin City typické, udělal co nejpřirozenější.

První úkol byl zároveň nejtěžší: přeměnit Mickeyho Rourkea na Marva. Naskenovali tedy jeho hlavu a za pomocí snímku vytvořili 5 různých obličejových masek, aby si byli jistí, že budou věrné Frankovým kresbám, a zároveň aby v nich bylo něco z Mickeyho. Mickey Rourke pak musel denně strávit 2 a půl hodiny v maskérně - nasadit paruku, plastiku na čelo, nos a bradu - a pak ještě 45 minut, aby to všechno sundal.

Dalším důležitým prvkem bylo vytvořit Hartiganovy charakteristické jizvy. Na svrchní stranu Bruceových jizev použili speciální techniku, která obsahuje fosforeskující makeup, takže byly jizvy vidět i na plátně mezi černou a bílou. Další zajímavou přeměnou byl Malej Jackie Benicia Del Tora. Vytvořili několik promyšlených plastik, aby svou postavu připomínal co nejvíce, zakulatili mu bradu, prodloužili nos a závěrem mu "zarazili hlaveň pistole do čela."

Nejzajímavější bylo vytvoření prohnilého, ďábelského Žlutýho parchanta. Team vytvořil několik různých masek obličeje a snažil se získat přesné detaily, od vrásek pod očima až k tvaru a posazení uší a nosu. Pak vytvořili masku celé hlavy. Tím ale práce neskončila. Dále vytvarovali z latexu celou hruď a břicho. Žlutý parchant je v Sin City jediný, který má celé tělo barevné. Rodriguez se tedy rozhodl natřít Žlutýho parchanta modrou barvou, díky čemuž mohli v postprodukci lépe vystihnout tu pravou žlutou barvu. Pro Stahla pak znamenal výsledek pětihodinovou proceduru, než se proměnil ve svou postavu - včetně toho, že mu přilepili masku a od hlavy k patě ho natřeli modrou barvou.


Kostýmy
Nina Procter musela Sin City - městu hříchu vdechnout život pomocí hedvábí, bavlny a kůže. Pro kostýmní výtvarnici představoval svět komiksů Franka Millera bohatý zdroj inspirace. Bylo pro ni výzvou vytvořit každý kousek oblečení tak veliký a tak výrazný, jako je v Millerových knihách. Chtěla se co nejvíce přiblížit originálním kresbám, jak jen to šlo, ale zároveň chtěla, aby se herci cítili pohodlně a příjemně.

Dalším úkolem bylo použít barvy, které by fungovali v černobílém světě. Jak Procterová uvádí, bylo vše v tomto filmu spíše o síle barvy než o barvách samotných. Každý kostým tedy zkoumala z pohledu černobílého světa. Pro zvýraznění stylu Sin City vytvořila hodně kontrastních prvků, např. stříbrné cvočky na černé kůži.

Procterová začala pracovat s typickými noirovými prvky, jako jsou dlouhé kabáty, síťované punčocháče, podvazky apod. Pro Marva vytvořila tři těžké dlouhé kabáty, které v průběhu filmu postava mění. V kabátech se dalo pohybovat jen obtížně, ale Rourke je dokonale využil. Hartiganův kabát byl naopak modernější a lehčí. Bruce Willis si své oblečení natolik oblíbil (zvláště svůj kabát), že si ho chtěl vzít dokonce i domů. Dwighta oblékli do kovbojského a Gail do pásků, síťoviny a vysokých bot. Postavu Nancy pojala kostýmní výtvarnice jako velmi sexy anděla. I když jí oblékla do kožených kalhot a přidala pistole a lasa, působí Nancy velmi přitažlivě a přirozeně.

Jaime Kingová
Začala již ve 14 letech svoji kariéru modelky. Z hlediska jejích filmových a televizních začátků můžeme jmenovat hostování v House of Style televize MTV. Postupně začaly chodit nabídky na role ve filmech Pearl Harbor, Kokain, Někdo to rád blond, ...

Elijah Wood
Elijah Wood je považován za jednoho z nejnadannějších herců své generace. Pozornost si získal už filmem Paradise, později sklidil velký úspěch svým výkonem v katastrofickém snímku Drtivý dopad. Roku 1994 byl za svůj výkon v titulu The War prohlášen organizací NATO/ShowEast za Mladou hvězdu roku.

Benicio Del Toro
Získal svoji druhou nominaci na Oscara a cenu diváků na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách za snímek 21 gramů. Svého prvního Oscara získal za film Traffic - nadvláda gangů stejně jako Zlatý Glóbus, ceny Screen Actors Gild, BAFTA a Stříbrného medvěda. Del Toro herecky debutoval filmem Johna Glena Povolení zabíjet.

Devon Aokiová
Debutovala v letním hitu režiséra Johna Singletona Rychle a zběsile 2. V roce 2005 si Devon zahrála ve filmu D.E.B.S. (2005) režisérky Angela Robinson. Již ve 14 letech začala svoji kariéru modelky a v dnešní době je jednou z nejvyhledávanějších top modelek světa. Fotí pro prestižní módní časopisy a spolupracuje s takovými společnostmi, jako jsou Shisheido, L'Oréal, Susystems, Toyota a Peachtree Juices.

Bruce Willis
Předvedl ve své kariéře neuvěřitelnou mnohostrannost. Od dokonalého akčního hrdiny v populární Smrtonosné pasti ke kritiky oceňovaným výkonům ve filmech Šestý smysl a Vyvolený. V roce 1984 byl Willis vybrán pro roli Davida Addisona v populárním televizním seriálu Moonlighting, za kterou získal cenu Emmy a Zlatý Glóbus a díky níž se stal mezinárodní hvězdou.

Jessica Albaová
Svůj významný herecký debut Alba předvedla ve snímku z roku 2003 - Honey. Před tímto filmem si Alba zahrála v televizním seriálu Jamese Camerona Dark Angel, za který získala nominaci na Zlatý Glóbus a cenu People's Choice Award. Alba se do herectví zamilovala již v raném věku a profesionální herečkou se stala již ve 12 letech. Začala studovat herectví v Los Angeles a krátce nato přišla do Atlantic Theatre Company.

Nick Stahl
Ve filmu debutoval jako dvanáctiletý a dále rozvíjel široké spektrum svého talentu. V průběhu let se Stahl spojil s několika filmovými projekty, největší uznání kritiků a nominaci na Oscara si vysloužil snímkem V ložnici. Mrazivý výkon podal také ve filmu režiséra Larryho Clarka Bully.

Robert Rodriguez
V roce 1991 studoval na texaské univerzitě v Austinu, když napsal scénář ke svému prvnímu významnému snímku El Mariachi. Kromě scénáře se Rodriguez ujal režie, střihu a hudby. Snímek získal cenu diváků pro nejlepší dramatický film na filmovém festivalu v Sundance a byl oceněn na festivalech v Berlíně, Mnichově, Edinburghu, Deauville a Yubari (Japonsko).
Přestože to byl pro 23-ti letech neuvěřitelný debut, Rodriguez byl i nadále sezónním režisérem. Narodil se jako třetí z deseti dětí v San Antoniu v Texasu. Během studií na univerzitě točil filmy ze svého rodinného prostředí - jeho tři nejmladší sourozenci si zahráli v Bedhead (1991). Rodriguez také vynikl jako karikaturista s Los Hooligans, komiksovém pásmu v Daily Texan, kde postavy nakreslil podle svých bratrů a sester.
V roce 1995 napsal, natočil a produkoval film Desperado, pokračování El Mariachi. Film představil americkým divákům Antonia Banderase, který si zde zahrál se Salmou Hayek. Ridriguez také napsal, zrežíroval a sestříhal snímek The Mishavers, jednu ze čtyř částí filmu Čtyři pokoje.

Frank Miller
Si filmem Sin City - město hříchu odbývá svůj režisérský debut. Autor několika z nejpopulárnějších komiksů na světě se stal profesionálním kreslířem již jako teenager. Pracoval na mnoha dílech pro významná vydavatelství jako jsou Gold Key, DC, Marvel a především Dark Horse. První úspěch mu přinesla práce na příběhu Spider-Man and Daredevil, v němž spojil stále populárního Spider-Mana s další oblíbenou postavou, Daredevilem. Díky tomu získal Frank o rok později nabídku na pravidelnou práci na Daredevilových vlastních příbězích.
Během začátku 80. let si Frank Miller získal další pozornost jako jeden z prvních kreslířů na volné noze. V té době nakreslil Ronina, výbušného futuristického high-tech samuraje. Byla to první z mnoha spoluprací s jeho partnerkou Lynn Varleyovou. Od té doby Miller vytvořil mnoho významných knih, včetně Batman: The Dark Knight Returns. Jeho knihy o Sin City vychází s velkým úspěchem i u nás.
Knihy Sin City získaly mnoho cen, včetně dvou cen Harvey (pro Best Graphic Album of Original Work a Best Continuing Series) a šest cen Eisner Awards (pro Best Writer/Artist, Best Graphic Novel Reprint, Best Cartoonist, Best Cover Artist, Best Limited Series a Best Short Story). Kromě těchto děl napsal Frank i původní příběh a scénář pro film Robocop 2.