U nás v Mechově

V Mechově se žije pěkně v poklidu a bez nějakých vzruchů. Ovšem až do dne, kdy se přičinlivý František Sehnal nachomýtne k prodeji chaty jistého doktora. Od něj zjistí, že se zde u rybníka a kolem jeho chaty mají stavět další. Nu a to je něco pro Sehnala, který se živí oplocováním pozemků. Ihned pojme plán, se kterým se svěří otci. Ten jej nebere vážně. František se svěří také hospodskému Václavu Dořáčkovi, básní o spoustě chatařů a velkém kšeftu. To je voda na Vaškův mlýn, a tak ten ihned plánuje přepážku. Práci s ní chce po zedníkovi Vinckovi Strouhalovi. Také truhláři Veverkovi Franta o chatách a rybníku řekne a i jeho to zaujme. Jenže nedá nic najevo. Nu, všichni by rádi peníze a také prkna, bez kterých se to neobejde. Prkna může „uvolnit“ Ema, tvrdohlavá manželka, která touží po nové ložnici. Jenže její muž, traktorista, s tím zpočátku nic nechce mít. Nakonec jsou však prkna „přemístěny“, i přes přítomnost nechtěného svědka - dědka Strouhala na místě dovozu, totiž u Veverky. Ale tam nesmějí zůstat, a tak objevuje Sehnal u Veverky to, že staví loďku. Nu desky tam tedy nesmí, nutno hledat dále. Mezitím se vesele rozkrádá majetek v socialistickém vlastnictví a zdá se, že to nebude mít konce. Až se ovšem objeví neznámý cizinec. Podle jeho řečí, se má do Mechova nastěhovat. Vypukne z toho veliké pozdvižení. Že by to byl kontrolor? Nuže, je nutno vše co se ukrylo, ukrýt ještě lépe, nebo se toho prostě zbavit. A tak pletivo končí ve studni a ostatní tak porůznu. Zdá se, že kontrolor působí paniku, kam se hne. Ovšem překvapení na sebe nedá dlouho čekat.