Albertina Carriová

  Sdílet

Do filmového prostředí vstoupila v 90. letech jako asistentka kamery. Už svými prvními krátkometrážními filmy, např. erotickým příběhem panenek Barbie - Barbie también puede estar triste (I Barbie může být smutná, 2003), způsobila rozruch. Její celovečerní hraný debut No quiero volver a casa (2001) byl vybrán do soutěží v Buenos Aires, Vídni, Londýně a Rotterdamu. Následující film Los rubios (Blondýnky, 2003) byl dokument a který na Festivalu nezávislého filmu v Buenos Aires získal cenu diváků.