Proměny mají neobvyklou strukturu. Znal(a) jste celý scénář nebo jen příběh vaší postavy?
Samozřejmě jsem si přečetla celý scénář. Všechny dějové linie se navzájem proplétají, takže by to bez toho ani nešlo.
Režisér Řehořek je mladší než vy. Jak se vám s ním pracovalo?
Mezi mnou a Tomášem není zase takový věkový rozdíl. Mně naopak vyhovovalo, že pracuju s někým, s kým si můžu vytvořit přátelský vztah a před kým se zbavím zbytečné trémy.
Uvědomovala jste si při natáčení, že točíte celovečerák, který se bude účastnit festivalů a půjde do kin nebo jste to brala jako prázdniny s kamerou?
Rozhodně jsem si to neuvědomovala. Nechci tím říct, že jsem ten projekt přímo podceňovala, ale brala jsem to jako studentský film, který se možná zúčastní pár festivalů. Samozřejmě v kategorii studentských filmů.Koneckonců ani nevětší optimista by nepředpokládal, že to může dopadnout tak, jak to dopadlo.
Jaká byla atmosféra na natáčení? Změnila se při dotáčkách, kdy už bylo jasnější, že vzniká ambicióznější projekt?
Na začátku bylo znát, že je to pro většinu štábu první projekt. Koneckonců se na tom měli učit. Postupně se to ale zlepšovalo a při dotáčkách už jsem měla dojem, že pracuju s plně profesionálním týmem.